Blíží se ISON: Bude to kometa století, nebo propadák roku?

Petr Kubala  |  Vesmír

Někteří astronomové nám slibují na konec roku kometu století. Přehnaná očekávání však nejsou na místě.

Kometární astronomie je jedním z nejvíce bulvárních oborů. Časté předpovědi o viditelnosti komety pouhým okem vezmou za své. Vlasatice je nakonec vidět jen dalekohledem nebo se nachází tak nízko nad obzorem, že je pro většinu veřejnosti, která chce zážitek konzumovat bez nutnosti vynaložení velkého úsilí, nepozorovatelná.

Koncem loňského roku a začátkem toho letošního se šířily zvěsti o „kometě století“. Už samotné označení je při pohledu do kalendáře poněkud hloupé a předčasné. Jak si tahle kometa nakonec povede? Uvidíme nevšední nebeské divadlo?

C/2012 S1 (ISON)

Psalo se 21. září 2012, když bělorusko-ruská dvojice astronomů V. Nevski a A. Novičonok objevili 0,4 m dalekohledem novou kometu. Vlasatice byla objevena teleskopem poblíž Kislovodsku, který je součástí Mezinárodní vědecké optické sítě ISON. Podle ní také dostala kometa název C/2012 S1 (ISON). Velmi rychle se podařilo kometu nalézt na starších snímcích a nebylo tak obtížné vypočítat její dráhu. Ta je parabolická s velmi výrazným sklonem přes 60 stupňů vůči rovině ekliptiky.

Přísluním projde C/2012 S1 (ISON) 28. listopadu 2013 ve vzdálenosti jen 0,012 AU nebo také něco přes milion kilometrů od povrchu Slunce. Bude velmi zajímavé sledovat, zda kometa takto blízké setkání s naší pekelnou matkou vydrží.

Původní domněnky o tom, že má kometa podobnou dráhu jako slavná Velká kometa z roku 1680 a mohlo by tedy jít původně o stejný objekt, se nepotvrdily. Přesto by však se svou kolegyní ze 17. století něco společného mít mohla. ISON dostala nálepku nadějné komety, která by mohla dosáhnout mimořádně velké jasnosti. Ale nepředbíhejme.

Už 1. října projde kometa necelých 11 milionů km od Marsu, nejblíže k Zemi pak bude na druhý svátek vánoční a to v bezpečné vzdálenosti 64 milionů kilometrů (0,429 AU).

ISON na obloze

Zatím je ISON v hledáčku spíše větších pozemských a kosmických dalekohledů. Amatéři se na její lov vydají až v říjnu, kdy bude procházet souhvězdím Lva poblíž hvězdy Regulus a následně také kolem Marsu. V listopadu pak čeká kometu na obloze setkání s hvězdou Spica v souhvězdí Panny a také se Saturnem.

Nejlepší podmínky pro pozorování nastanou v polovině listopadu, kdy bude ISON okupovat ranní oblohu. Následně se kometa ztratí v záři Slunce, aby se zase vynořila na počátku prosince na ranní i večerní obloze.

Fotografie z Hubblova dalekohledu. Zdroj: NASA, ESA, and Z. Levay (STScI)
Fotografie z Hubblova dalekohledu. Zdroj: NASA, ESA, and Z. Levay (STScI)

No señores!

Na konci července vzbudil slušný poprask článek kolumbijských astronomů, kteří se k jasnosti komety a jejímu označení jako „kometa století“ postavili značně skepticky. Autor studie Ignacio Ferrin musel hasit požár poté, co se v médiích objevila jeho značně překroucena slova o tom, že ISON je „vyhaslá“.

Na druhou stranu je skepse v jeho 50 stránkové práci více než jasná a dala by se shrnout do věty, že tvrzení některých „kometárních odborníků“ (povšimněte si těch uvozovek) o tom, že ISON dosáhne jasnosti Měsíce v úplňku, jsou značně přehnané.

Kometa ISON se nám později ztratila za Sluncem. Nové snímky tak byly získány až v polovině srpna a původní skepsi podpořily. Jedny z prvních pořídil v Arizoně Bruce Gary. Zjištěná jasnost komety je asi 14,3 mag.

Do průchodu přísluním sice ještě zbývá spousta času, i tak je ovšem jasnost na „kometu století“ příliš nízká. Konkrétně o 2 magnitudy nižší, než se čekalo. Vše nasvědčuje existenci malého a ne až tak aktivního jádra. Počet pozorování je ovšem zatím poměrně malý a Garyho závěry je tak nutné brát s rezervou. Bombastické nadpisy o kometě jasnější než Měsíc ale berte s rezervou ještě o několik řádů větší.

Tip: Podívejte se, kdy a kde bude kometa ISON díky interaktivnímu simulátoru, nebo na fotografie komety.

Pozorování kosmických dalekohledů

V polovině června se na vlasatici podíval infračervený dalekohled Spitzer. Na snímcích jsou vidět velmi silné emise oxidu uhličitého. Podle odhadů vypouští kometa do kosmického prostoru asi tisíc tun oxidu uhličitého a zhruba 55 tisíc tun prachu za jediný den. Postupně se tak za kometou formuje stovky tisíc kilometrů dlouhý chvost. V době pozorování byla kometa ještě přes půl miliardy kilometrů daleko od Slunce. Průměr jádra se odhaduje na necelých 5 kilometrů. Ještě dříve než Spitzer, fotografoval kometu v dubnu Hubblův kosmický dalekohled.

Kometa ISON na snímku z infračerveného kosmického dalekohledu Spitzer. Zdroj: spitzer.caltech.edu
Kometa ISON na snímku z infračerveného kosmického dalekohledu Spitzer. Zdroj: spitzer.caltech.edu

Pravá kosmická show ale teprve přijde. Předběžně se počítá se zapojením snad všeho, co máme ve vesmíru a co alespoň trochu funguje. Kromě tradičních kosmických dalekohledů by NASA chtěla využít přiblížení komety k Marsu a zapojit do jejího pozorování sondu MRO na oběžné dráze, ale také Curiosity a Opportunity na povrchu. Během průletu kolem Merkuru (19. listopadu) se pokusí ulovit obrázky sonda MESSENGER. Své fotoaparáty připraví rovněž posádka Mezinárodní kosmické stanice a samozřejmostí je pozorování průletu kolem Slunce sondou SOHO a její kolegyní SDO. Kromě sond se připravuje také start balonu BRRISON, který by měl vynést vědeckou aparaturu do výšky 37 km.

Zdroje:

Nejčtenější