Arktida by letos poprvé mohla být zcela bez ledu

Roman Polach  |  Příroda

Stovky kilometrů dlouhá oblast poblíž Severního pólu v tuto chvíli připomíná ledovou tříšť. Bude už letos poprvé v lidské historii Arktida zcela bez ledu? A co to udělá s počasím u nás?

Když začaly satelity na konci 70. let nepřetržitě monitorovat mořský led v Arktidě, zjistily, že jej rok od roku ubývá. Ale nejednalo se o příliš dramatický úbytek. Vědci proto předpovídali, že Arktida by mohla být v létě zcela bez ledu až někdy kolem roku 2100. V posledních několika letech ale tání výrazně zrychlilo. Přinejmenším dva známí vědci (Peter Wadhams z Cambridge University a Wiesław Maslowski z kalifornské Naval Postgraduate School) proto očekávají, že led z Arktidy zcela zmizí ještě během tohoto desetiletí, přičemž v nejhorším případě by k tomu mohlo dojít už letos.

Pokud to skutečně nastane, bude to zřejmě jen na pár dnů či týdnů, než začne s příchodem zimy zase zamrzat. Přesto taková událost bude mít na naši planetu obrovský dopad. Led totiž většinu slunečního záření odrážel, zatímco tmavá hladina moře jej bude pohlcovat. Díky tomu se Arktida začne oteplovat ještě více, než dosud a led bude v dalších letech mizet na stále delší dobu. Stojí za zmínku, že podle údajů National Snow and Ice Data Center byla Arktida bez ledu naposledy zřejmě před 125 000 lety.

Rusové evakuují základnu v Arktidě

Jaká je tedy dnes situace v Arktidě a existuje šance, že by se černé scénáře (a nutno dodat, že většina vědců stále nevěří, že by led mohl zmizet ještě v tomto desetiletí) naplnily? Po loňském rekordně nízkém minimu, o kterém informovala i česká média, se zdá, že se nyní v Arktidě dějí podivné věci.

Koncem května přišla z Ruska zpráva, že bylo rozhodnuto o evakuaci vědecké základny v Arktidě, která stála na plovoucím ledu. Dříve byl led tlustý několik metrů, takže základna neměla problém přečkat léto. To však v tomto roce neplatí.

„Rozsah škody na ledové kře naznačuje, že stanice nemá šanci přežít toto léto. Proto bylo učiněno rozhodnutí o brzké evakuaci. V současnosti lidem nehrozí riziko, ale je lepší udělat to teď, než potom v nouzových podmínkách,“ řekl Vladimir Sokolov, šéf ruského arktického programu. Na místo byl vyslán ledoborec Yamal a v tuto chvíli by měla být posádka základny již v bezpečí.

Stav arktického ledu dne 15. června 2013. Černé a šedé skvrny ukazují místa s nižší koncentrací ledu, tedy v podstatě ledovou tříšť. Zdroj: Brémská univerzita (denní aktualizace)
Stav arktického ledu dne 15. června 2013. Černé a šedé skvrny ukazují místa s nižší koncentrací ledu, tedy v podstatě ledovou tříšť. Zdroj: Brémská univerzita (denní aktualizace)

Aktuální satelitní data ukazují, že led je na mnoha místech ve velmi špatném stavu. V blízkosti severního pólu se momentálně nachází stovky kilometrů veliká oblast připomínající ledovou tříšť – ta během léta nejspíš zcela roztaje. A to je velmi neobvyklé – tání totiž obvykle postupuje od okrajů, zatímco v centrální Arktidě je led nejsilnější a tak bez problému přežije léto. Letos toto neplatí a je zřejmé, že jsme svědky něčeho velice podivného.

Čekají nás přitom ještě necelé tři měsíce tání, svého minima totiž dosahuje arktický led zhruba v polovině září. Mezi odborníky proto v tuto chvíli probíhá diskuze, jestli jsme právě svědky konce zaledněné Arktidy. V době psaní tohoto článku přitom meteorologové předpovídají pro Anchorage na Aljašce teploty kolem 32 stupňů (což je absolutní rekord pro toto město), na Sibiři místy dosahují teploty i 30 stupňů a v Grónsku kolem 15 stupňů, což se už projevilo vydatným táním tamního pevninského ledu.

Špatný stav ledu je na satelitních snímcích zřetelně vidět, 16. června 2013. Zdroj: NASA
Špatný stav ledu je na satelitních snímcích zřetelně vidět, 16. června 2013. Zdroj: NASA

Tání v Arktidě a extrémy počasí

Stále více vědců přitom dochází k závěru, že tání ledu má velký vliv na počasí na severní polokouli. To se může projevovat neobvykle intenzivními sněhovými bouřemi (což jsme viděli letos v USA i na mnoha místech v Evropě), ale i vlnami veder, sucha nebo povodněmi.

Stále častěji se budeme setkávat s tím, že chladný arktický vzduch bude pronikat dále na jih, zatímco jinde může naopak teplý vzduch pronikat dále na sever. V důsledku toho může být občas například v Grónsku tepleji, než v tu samou dobu v naší republice. Dá se očekávat, že jakmile arktický led zcela zmizí, těchto klimatických extrémů ještě výrazně přibyde.

Nejčtenější