Ženy se hlásí mezi motorkáře

Ivan Verner  |  Auta

Svět motorkářů byl doposud světem mužů, chlapských řečí, dělání ramen i pánského humoru. Patřil k tomu i jeden čas oblíbený nápis na zádech kožené bundy: Jestli tohle můžete číst, tak jsem tu slepici (čtenář si může dosadit i jiné roztomilé zvíře) někde ztratil.

Dívky v kožených bundách byly na motorkářských srazech oblíbeným, i když ne nezbytným doplňkem mužů za řídítky. Výrobci jednostopých vozidel však už v loňském roce vycítili svoji šanci – stále méně žen je ochotno sedět v tandemu v málo (ne vždy) pohodlném sedle a ujíždět tam, kam jejich partneři ráčí. Někdejší doprovod, pokud opravdu nasaje neopakovatelnou atmosféru srazů silných jednostopých strojů a jejich řidičů, si chce pořídit svůj vlastní stroj.

Partneři kupodivu většinou ani nic nenamítají. Jet ve dvojici na dvou strojích je totiž o poznání lepší zážitek. V poslední době zaznamenali v autoškolách podstatný nárůst zájmu žen o řízení silných motorek, někde jsou zástupkyně slabšího pohlaví každým čtvrtým klientem školy. A instruktoři si je vesměs pochvalují. Snad všechny si svůj krok pořádně rozmyslely a navíc mají s jízdou určité zkušenosti.

Ne každá motorka se ale bude hodit k osedlání a řízení něžnou ručkou. Pravda, motosalony okupují nohaté, štíhlé modelky v krátkých sukních, které prezentují nadupané nové modely, málokterá by ale „položenou“ motorku dokázala postavit. To se nemusí podařit ani onačejším silákům. Výrobci tedy musí s poněkud křehčími jezdci počítat. A daří se jim to.

Nižší hmotnost, sedlo

Na strojích, které jsou a priori určeny dívkám a ženám, může bez problémů a obav z posměchu jezdit i ortodoxní motorkář. Nejsou to žádné hračky, taková současná šestistovka dokáže to, co litr před pár lety. Výrobci sice tvrdí, že na výkonu zase tolik nezáleží, ale příliš na to nespoléhají.

Co je důležité, je nižší hmotnost, snížený posez, aby bylo snazší dosáhnout nohou na zem, nekomplikované ovládání a nezáludné jízdní vlastnosti. Je také dobré nepořizovat si hned opravdu drahý speciál. Přestože si to zákaznice dopředu dobře rozmyslí, rodina ji v budoucnosti omezí určitě víc než muže…

Výběr je dostatečný

S naším malým výčtem nemůžeme pochopitelně začít nikde jinde než u japonských výrobců. Mají totiž – kromě technické vyspělosti – velké pochopení pro subtilnější jezdce. Jedním z vhodných typů je Yamaha XJ6 s objemem 600 ccm a výkonem 78 koní. Její hmotnost je sice něco málo přes 200 kilo, ale výška sedla není ani 80 centimetrů, a umožňuje tak výbornou kontrolu stroje při pomalejší jízdě. Jízdními vlastnostmi je to skoro univerzální stroj, který v sobě shrnuje obratnost v městském provozu i stabilitu při jízdě na dálnici. Vylepší je navíc i ABS, kterým je motocykl vybaven za příplatek.

Široké využití nabízí také Honda CBR 600F. Lze se s ní vydat na výjezd ve dvou (proč by jednou žena nemohla svézt přítele?) nebo si zazávodit na uzavřeném okruhu. Stroj se vyznačuje výborným komfortem posezu a neunaví ani méně fyzicky zdatného jezdce. Bohužel, není to novinka, ale „vytunit“ lze dnes všechno. Nejnovější není ani Kawasaki ER-6n, která se před pěti lety stala nejprodávanějším modelem značky. V tehdejších recenzích se popisuje jako hlavní zápor fakt, že jezdec vyšší postavy má problém se na tuhle motorku poskládat. Což v našem případě znamená velké plus…

Tehdy ovšem výrobce s modelem zacílil na mladé motorkáře, dnes si štíhlý motocykl vyhlédly ženy. V Japonsku i ve světě mu konkuruje stroj Suzuki SV650. Vyniká snadným ovládáním a jeho jízdní vlastnosti ještě vylepšuje na přání dodávaný systém ABS. Na městské ulice se pak skvěle hodí jeho sourozenec Suzuki Gladius.

Podíváme-li se do Evropy, pak ženy může zaujmout například typ Ducati Monster 696, který je kupodivu přes své jméno elegantní, s přijatelnou hmotností, nízko usazeným sedlem a výbornou ovládatelností. Jestli je důležité se něčím lišit, pak klientka, která si pořídí Guzzi V7 Classic, nezaváhá. Je to remake stroje z konce 60. let, jehož tvary znalci zahrnují pod pojem „stará škola“. Kromě těchto nepřehlédnutelných předností se také snadno ovládá.

S motorkou BMW F650 GS je zase možné vytírat zrak – jestli po tom vlastně ženy touží – přihlížejícím u nezpevněných cest. Silniční enduro s hranatou kapotáží se vyrábí také v úpravě Dakar. Pravda, má trochu vyšší posez, ale vynahradí to lepším přehledem například při předjíždění nebo v městském provozu. Všechny tyto modely nebyly původně určeny ženám, ale každý větší výrobce ve své nabídce určitě zohlední stále se zvyšující počet jezdkyň.

Zdroj: MF Plus

Nejčtenější