WikiLeaks se přesouvají do Evropy

Vendula Krumpholcová  |  Počítače
Foto: Shutterstock.com, Wikipedia

Pro server WikiLeaks je stále těžší zůstat on-line. Jedna po druhé se od něj odvracejí americké firmy a portál přesunuje své stránky na evropské adresy.

Nejnověji stránce, která zveřejňuje tajné dokumenty americké diplomacie, zablokovala účet služba PayPal. Jejím prostřednictvím WikiLeaks vybíraly peníze od dárců. PayPal, patřící aukčnímu portálu Ebay, popřel, že by jednal na žádost amerických úřadů. WikiLeaks údajně porušily pravidla poskytování služeb, protože podporují „ilegální aktivitu“.

Minulý týden odpojil WikiLeaks od dlouholeté domény wikileaks.org poskytovatel EveryDNS, údajně kvůli několika elektronickým útokům, které ohrožovaly i systémy poskytovatele. Krátce předtím přestala portálu poskytovat prostor na svých serverech společnost Amazon.com a portál svá data přesunul do Švýcarska. WikiLeaks jsou nyní dostupné pod švýcarskou, německou, finskou a holandskou doménou. Finanční příspěvky portál přijímá mimo jiné bankovními převody do Švýcarska a na Island.

Politický tlak proti stránkám však v USA neustává, spíše naopak. Federální úřady varují své zaměstnance před odkazováním či stahováním dokumentů „Cablegate“. Podle Bílého domu úřady přístup ke stránkám neblokují, pokud by však zaměstnanci „omylem“ některé dokumenty stáhli, mají kontaktovat odpovědné pracovníky. Americká národní knihovna Kongresu zamezila přístup na WikiLeaks ze svých čítáren.

Podle počítadla na svých stránkách zatím WikiLeaks zveřejnily necelých devět set z plánovaných dvousetpadesáti tisíc diplomatických depeší. Za nejpravděpodobnější zdroj materiálů oficiální místa považují třiadvacetiletého vojína Bradleyho Manninga, který je od května držen na samotce na vojenské základně ve Virginii kvůli podezření z úniku předchozí várky dokumentů z válek v Iráku a Afghánistánu. Hrozí mu až 52 let vězení.


Hackery na Google měl poslat Peking

Útoky hackerů na čínské servery společnosti Google nařídily podle diplomatických depeší z WikiLeaks vysoké kruhy tamní komunistické strany. Podle listu New York Times není jasné, zda byli do digitálních útoků zapleteni i čínský prezident a premiér. Google napadení svých serverů oznámil letos v lednu. Čínské úřady předtím po vyhledávači požadovaly cenzuru internetových služeb.

Zdroj: E15

Nejčtenější