Výzkum zničených Buddhů

Jaroslav Petr  |  Historie
Ilustrační foto

Modrá, bílá, červená – to není česká či francouzská trikolóra. V těchto barvách byly původně vyvedeny obří sochy Buddhů v Bámjánském údolí zničené před 10 lety Tálibánem.

Začátkem roku 2001 zničilo komando fanatických muslimů obří sochy Buddhy vytesané do skal v afghánském Bámjánském údolí.

Děla proti sochám

Trhavina, střelba z pušek, kulometů, děl a tanků vymazala ze skalní stěny sochy vysoké 55 a 38 metrů a staré 1 500 let. „Velký Buddha“ a „Malý Buddha“, jak se skalním kolosům přezdívalo, tvořili ústřední bod jednoho z nejrozsáhlejších buddhistických klášterních komplexů světa. Jako záminka k vandalskému činu posloužil tálibáncům fakt, že Korán zapovídá zobrazování člověka a uctívání soch a obrazů lidí.

V dobách své největší slávy zářily sochy barvami (Foto: Technische Universität München)
V dobách své největší slávy zářily sochy barvami (Foto: Technische Universität München)

Po vytlačení tálibánců přijeli do Bámjánského údolí archeologové z Evropy a Japonska a pod záštitou UNESCO se pustili do průzkumu toho, co z obou soch zbylo. Průzkum je zároveň výchozím bodem pro rekonstrukci jedinečných památek vytesaných do skal v údolí, jímž kdysi procházela Hedvábná stezka. Je paradoxem, že sochy nebyly nikdy nějak detailněji zkoumány a zevrubnější výzkum začal, až když přestaly existovat.

Barevná omítka a provazová armatura

Archeologové a konzervátoři z Technische Univesität München shrnuli výsledky roku a půl práce na troskách bámjánských soch. Zjistili, že sochy byly původně barevné. Dávní obyvatelé Bámjánského údolí je opakovaně natírali. Roucha obou Buddhů byla na vnitřní straně modrá a na vnější straně červená nebo bílá. V dřívějších dobách se však na barvení soch používala i oranžová a růžová.

Podívejte se na záběry pořízené při rekonstrukci soch.

Zřasená roucha obou Buddhů vznikla tak, že se na hrubé obrysy vytesané do skály nanášel ve vrstvách jílový tmel a ten se tvaroval. Povrch soch byl dokonale hladký díky zvláštnímu složení směsi. K jílu byly přidávány zvířecí chlupy, které „omítku“ na povrchu soch zpevnily. Přídavek křemene a dalších přísad zase zabraňoval smršťování schnoucí hmoty a jejímu praskání.

Zbytky lan, která zpevňovala omítku kryjící sochy Buddhů (Foto: Technische Universität München)

Ve spodní části soch dosahovala síla jílové vrstvy až osmi centimetrů. Zdálo by se, že se taková masa materiálu bude loupat. Ale tvůrci soch jíl zpevnili armaturou z provazů, které zakotvili do omítky dřevěnými hřeby. Takto vyztužený povrch sochy přečkal dokonce i tálibánské exploze.

Poprvé se podařilo sochy přímo datovat. Menší socha vznikala mezi roky 544 a 595 n.l., větší sochu začali vytvářet v roce 591 a dokončili ji v roce 644 n.l.


Další videa

Nejčtenější