Viry místo otisku prstů

Jaroslav Petr  |  Věda

Viry v trávicím traktu si obvykle spojujeme se „střevní chřipkou“. Vyskytují se však v našich útrobách neustále. I ve chvílích, kdy se těšíme dokonalému zdraví.

Každého z nás obdařila příroda zcela unikátní kolekcí virů, kterou se liší od ostatních lidí. Rozdíly jsou srovnatelné s otisky prstů. Dokonce ani jednovaječná dvojčata nemají spektrum virů v útrobách stejné. Složení virové osádky střeva zůstává stejné po celý život. Výkyvy nepřesahují 5 %.

Ilustrační foto

Ve střevu hostíme asi 1,5 kilogramu bakterií. Mnohé viry žijí uvnitř těchto bakterií. Jiné se nechají hostit buňkami lidského střeva. Je zajímavé, že střevní viry hostitelskou buňku závažnějším způsobem nepoškozují a buňka se k nim také „chová slušně“. Viry a lidské buňky nebo bakterie si navzájem prospívají. Udržují oboustranně výhodné příměří čili symbiózu.

Naše střevní viry nemají v přírodě obdobu. Plných 80 % z nich vědci zatím neznali. Ke zvláštnostem střevních virů patří geny, které dovolují rozkládat cukry a syntetizovat aminokyseliny. Vědci předpokládají, že viry mohou tyto geny vnášet do dědičné informace střevních bakterií a významně tak měnit jejich metabolismu.

Na látkové výměně bakterií je do značné míry závislý i člověk. Vzájemné vztahy virů, bakterií a člověka tak mohou spolurozhodovat například o našem sklonu k obezitě nebo o rozvoji alergických reakcí.

Zdroj: Ikarie
Foto: fotobanka Shutterstock

Nejčtenější