Větší pevné disky z nanosfér

Martin Tůma  |  Věda

Čím větší disk, tím snáze a rychleji se zaplní. I když dnešní pevné disky již dosahují kapacitu nad 1 terabytu, což je cca 1000 gigabytů – dost na uložení více jak dvou let muziky, pořád je to málo. Prozatím se zdá, že kapacita může i nadále růst bez dalších omezení.

Bohužel se pomalu, ale jistě dostáváme na samé meze využitelnosti současných materiálů. Pevné disky pro záznam jedničky nebo nuly (bit) používají feromagnetické médium, složené ze zrn o velikosti kolem 7 nanometrů. Pro každý bit je potřeba poskládat až 80 zrnek do jedné buňky o velikosti kolem 560nm.

Pokud zmenšíte počet zrn, tak narůstající šum zhoršuje spolehlivost záznamu. Menší zrna jsou zase tepelně nestabilní a taktéž zhoršují spolehlivost. Jedním z možných řešení problému je vytvoření nanostruktury, jedné komplexní oblasti namísto drobných zrnek. Nanosféra sice bude větší než jednotlivá zrnka, ale ve výsledku menší než stávající buňky. Na univerzitě v Chemnitzu probíhá výzkum výroby těchto magnetických buněk v rámci projektu MAFIN, financovaného z prostředků EU.

Tým vědců pod vedením Manfreda Albrechtu používá malá zrnka křemene o průměru 25 nanometrů, které pomocí roztoku s alkoholem nanáší na substrát. Po odpaření alkoholu zůstanou nanosféry přilepené na podkladu a ty se potom potáhnou slitinou železa a platiny.

Uvedeným postupem dokáží dostat 1 terabit na čtvereční palec (pokud to chcete v cm, vydělte to 6,45). Podle Albrechta je navíc výrobní postup takového disku velmi levný. Slitina platiny a železa se magnetizuje hůře, než současné materiály, takže bude ještě potřeba vyvinout vhodné zařízení pro čtení a zápis. Budoucnost ukáže, jestli se podaří tento projekt dotáhnout do životaschopné technologie.

Zdroj:
http://www.mafin-project.de

Nejčtenější