Vesmírné grilování

Martin Tůma  |  Vesmír

Jestlipak víte, co dělal pozemní personál NASA, když přistálo Apollo 11 na Měsíci? Slavili, ano, to jistě, ale ti co zrovna nebyli v práci se modlili. Modlili se za to, aby Slunce bylo hodné. Stačila totiž jenom trochu prudší sluneční erupce a astronauty by to zaživa ugrilovalo.

Tedy spíše než o grilování se jedná o akutní nemoc z ozáření, ale i tak to není ani trochu příjemná smrt. V koroně, nejsvrchnější vrstvě Slunce, probíhají dosti bouřlivé procesy, obzvláště v místech slunečních skvrn. Výsledkem těchto procesů mohou být výrony ohromného množství hmoty, především elektricky nabitých částic.

Na Zemi nás před ničivým působením těchto výronů spolehlivě chrání atmosféra a také geomagnetické pole, které působí jako pevný štít, jenž elektricky nabité částice odklání. Pouze na dvou místech se tyto částice mohou dostat k Zemi – a to je v místě severního a jižního magnetického pólu. Na obloze pak zazáří polární záře, vždy na severu a jihu zároveň.

Ale občas přijde mnohem silnější bouře, než ta obvyklá, jako se to stalo například 13. března roku 1989. Při silné sluneční erupci došlo k masivnímu výpadku rozvodné sítě HydroQuebec a několik miliónu lidí bylo více jako 9 hodin bez proudu. Sice to zasáhlo hlavně Kanadu, ale problémy se přenesly i do Spojených států amerických.

Amerika není jediná, kdo trpí vesmírným počasím. Rusové provozují velké množství železničních tratí vysoko na severu a vesmírné bouře jim vytvářejí fantomové vlakové soupravy. V celé řadě případů se zabezpečovací zařízení zbláznilo a hlásilo průjezd neexistujícího vlaku. Že za tím stojí právě geomagnetické bouře zjistili vědci z IZMIRANu, Puškovova Instutitu pro výzkum geomagnetismu, ionosféry a šíření radiových vln při Ruské Akademii věd.

Slunce není pořád stejně aktivní, při jeho pozorování se podařilo odhalit celu řadu cyklů, z nichž pro nás nejvýznamnější je v průměru 11 let trvající Schwabe-Wolfův cyklus. Začátek a konec jednotlivých cyklů se určuje podle sluneční aktivity, především počtu slunečních skvrn. Ten současný je v pořadí pozorování již 24.

V médiích proběhlo varování před souběhem tohoto cyklu s jiným, 22 letým Halleovým cyklem, který má zapříčinit maximální sluneční aktivitu. To je však nesmysl, protože Halleeův cyklus je pouze označení pro dva po sobě jdoucí jedenáctileté cykly. Přesto se objevila na základě toho varování před sluneční superbouří, která nás sice neusmaží, ale zničí všechno co máme na oběžné dráze a uvrhne nás do informačního ticha.

Podobná bouře byla pozorována v roce 1859 britským astronomem Richardem Carringtonem. Superbouře roku 1859 přinesla polární záři do celého světa, včetně Karibiku. V Americe a v Evropě to vyřadilo z provozu telegrafy a dobové materiály zaznamenávají nehezký omyl amerických zlatokopů, kteří polární záři pokládali za vycházející Slunce a začali si chystat snídani.

Je jasné, že dnes bychom po podobném zásahu utrpěli podstatně větší škody, ale o tom až v příštích dílech. Budeme se též věnovat kosmickým hlídačům naší hvězdy stejně jako postupům na zmírnění ničivých důsledků superbouře.

Zdroje:
http://en.wikipedia.org/…gnetic_storm
http://dx.doi.org/….2010.05.017
http://www.izmiran.rssi.ru/
http://en.wikipedia.org/…/Solar_cycle
 http://en.wikipedia.org/…torm_of_1859

Nejčtenější