Velikost mozku stěhovavých ptáků

Bohumil Pražský  |  Příroda

Migrace ptáků vzbuzovala u lidí odjakživa obdiv. Ať už jde o vzdálenost, kterou jsou ptáci schopni překonat, či o jejich schopnost orientace pomocí slunce a stelárního kompasu, což jim umožňuje vrátit se přes obrovské vzdálenosti přesně do určitých lokalit.

O to překvapivější je fakt, že mozek stěhovavých ptáku je menší, než u ptáků nestěhovavých. Výzkumní pracovníci z univerzity v Barceloně (CREAF, a Universitat Autònoma de Barcelona) tuto skutečnost již delší dobu vědí. Vysvětlují, že migrace je energeticky velice náročná, zvláště pokud ptáci překonávají bez doplňování potravy pouště nebo oceány.

Evoluce proto vybavila tyto opeřence mozkem menším, který má za následek snížení energetických, metabolických a kognitivních výdajů. Otázkou však zůstává, zda velikost mozku ptáka ovlivňuje jeho migraci, nebo zda migrace ovlivňuje velikost jeho mozku. Daniel Sol a jeho výzkumný tým nyní analyzují data 600 druhů pěvců ze všech klimatických pásem.

Podle Sola se nejdříve z nestěhovavých ptáků stali stěhovaví, a až poté se u nich postupně začal přetvářet i mozek. Stěhovavý pták se nepotřebuje učit znát své okolí kvůli snažšímu získávání potravy a ani se nemusí učit, jak přežít zimní období. Dále je v kontaktu i s menším nebezpečím. Proto se s poklesem kognitivních funkcí snížil i objem mozku ve prospěch úspory energie při migraci.

„Z těchto důvodů věříme, že pro skupinu stěhovavých ptáků je mnohem užitečnější chování vrozené, nežli naučené,“ dodává Sol.

Nejčtenější