Valentýnské setkání kometárního druhu

Petr Kubala  |  Vesmír
Ilustrační foto

Americká kosmická sonda Stardust si na Valentýna dala rande s jádrem komety Tempel 1. Na internetu se teď postupně objevují úchvatné snímky slavné vlasatice.

Průlet sondy Stardust okolo jádra komety byl NASA i astronomickými weby označován jako valentýnské setkání. Našince to však příliš nevzrušilo, neboť k nejbližšímu setkání došlo až 15. února našeho času v 5:37 ráno.

Tempel 1 alias stará známá

Kometa Tempel 1 nebo chcete-li zcela oficiálně 9P/Tempel je astronomům velmi dobře známa. Za jejím objevem stojí německý astronom Wilhelm Tempel, který kometu poprvé spatřil v dubnu 1867. Vlasatice obíhá okolo Slunce po značně protáhlé eliptické dráze. Nejblíže se k naší mateřské hvězdě dostává na vzdálenost 1,5 AU (astronomické jednotky – střední vzdálenosti Země od Slunce) a nejdále na své dráze dostane do vzdálenosti 4,7 AU. Doba oběhu komety činí 5,5 roků.

Umělecká představa průletu sondy Stardust okolo komety Tempel 1 (Foto: NASA)
Umělecká představa průletu sondy Stardust okolo komety Tempel 1 (Foto: NASA)

V lednu 2005 se do vesmíru vydala americká sonda s příznačným názvem Deep Impact; jejím cílem byla právě kometa Tempel 1. Na palubě kosmického vyslance byl i projektil o hmotnosti 370 kg, který 4. července 2005 narazil rychlostí přes 10 km/s do jádra komety.

Impakt a především vyvržený materiál bedlivě pozorovala mateřská sonda, kosmické a pozemské dalekohledy. Dopad projektilu vyhloubil dle odhadu kráter o průměru 100 m a hloubce až 30 m. Následkem kolize se do kosmického prostoru dostalo na 250 milionů kilogramů vody a až 25 milionů kilogramů velmi jemného prachu.

Z výsledků mise sondy Deep Impact vyplývá, že jádro komety má „bramborovitý“ tvar o velikosti 4,9 až 7,6 km. Povrch jádra je posetý celou řadu větších i menších kráterů. Okolo své osy se kometa otáčí s periodou necelých 41 hodin.

Na krátkém videu se podívejte na srážku projektilu sondy Deep Impact s jádrem komety Tempel 1.

Kosmická sonda Stardust

V hlavní roli našeho valentýnského příběhu byla ovšem jiná kosmická sonda. Stardust se na svou misi vydala 7. února 1999 a na začátku ledna 2004 uskutečnila sonda odběr vzorků prachu z chvostu komety Wild 2. Cenný náklad byl 15. ledna 2006 dopraven zpět na Zemi.

Poté však vyvstala otázka, co dál s mateřskou sondou. Její technický stav byl celkem uspokojivý a byla by škoda Stardust dále nevyužít. Další kapsle k odběru vzorků prachu už sice na palubě nebyla, avšak vědecké přístroje sondy byly připraveny k novým vesmírným dobrodružstvím.

Jako nový cíl mise pod názvem Stardust NExT bylo vybráno jádro komety Tempel 1. Vědci byli velmi zvědaví, jak se jádro komety změnilo od okamžiku, kdy do něj v roce 2005 narazil projektil sondy Deep Impact.

Detailní snímek jádra komety Tempel 1 ze sondy Stardust (Foto: NASA/JPL-Caltech/Cornell)
Detailní snímek jádra komety Tempel 1 ze sondy Stardust (Foto: NASA/JPL-Caltech/Cornell)

K nejtěsnějšímu přiblížení došlo v úterý 15. února 5:37 našeho času, kdy se sonda nacházela jen 178 km od jádra komety. Stardust NExT neměl mnoho času na prozkoumání, okolo komety totiž prolétl rychlosti přes 10 km/s. V době průletu se Tempel 1 nacházela ve vzdálenosti 336 milionů kilometrů od Země, takže veškerá data ze sondy putovala na Zemi více než 18 minut.

Už krátce po průletu poslala sonda na Zemi první snímky jádra komety. Vědci byli samozřejmě nejvíce zvědaví na kráter, který vyhloubil před pěti a půl lety projektil sondy Deep Impact. Kráter totiž do valentýnského setkání nikdo neviděl. Po dopadu projektilu byla oblast dopadu zahalena nepropustným oblakem prachu a ze Země či pomoci kosmických dalekohledů tak velké detaily samozřejmě pozorovat nelze.

Ani sonda Stardust NExT nebyla příliš úspěšná. Vzniklý kráter patrně není tak výrazný, jak se očekávalo. Na prvních snímcích však lze vidět množství materiálu okolo místa, kde by se měl nacházet kráter. Materiál byl patrně při dopadu katapultován do kosmického prostoru a poté dopadl zpět do okolí nového kráteru.

V levé části dalšího obrázku je snímek z roku 2005 znázorňující místo dopadu projektilu (sonda Deep Impact). Vpravo totéž místo na fotografii ze sondy Stardust NExT. Žluté šipky označují předpokládané místo dopadu a navršený materiál.

Kráter při vzniku a po pěti letech (Foto: NASA/JPL-Caltech/University of Maryland/Cornell)
Kráter při vzniku a po pěti letech (Foto: NASA/JPL-Caltech/University of Maryland/Cornell)

Vědci se nyní chystají na podrobné srovnávání snímků z obou sond. Je to totiž poprvé v historii kosmonautiky, kdy bylo jádro komety navštíveno dvěma sondami. Tempel 1 mezi tím prošla přísluním (bodem, který leží nejblíže Slunci). Během uplynulé doby se tak z jádra komety uvolnilo velké množství plynu a prachu. Jak moc se změnilo jádro komety, bude teď hlavním předmětem zájmu vědců.

Zajímavosti

V rámci druhé fáze mise od roku 2006 urazila sonda Stardust 1,04 miliard kilometrů. Od startu do setkání s kometou Tempel 1 pak už 5,7 miliard kilometrů.

Šéfem projektu je ostřílený odborník Joseph Veverka (*1941), který spolupracoval také na projektu Deep Impact i na dřívějších sondách ke kometám. Pokud vám jméno zaměstnance NASA zní česky, nemýlíte se. Joe Veverka se narodil v Pelhřimově, ale větší část života prožil v zahraničí.

Na projektu sondy spolupracuje i slovenská astronomka Jana Pittichová, která nyní působí v Astronomickém institutu na Havaji. Její přítel, zaměstnanec NASA, ji při příležitosti valentýnského setkání sondy Stardust s kometou Tempel 1 požádal o ruku a to trochu netradičně a možná neromanticky přes program PowerPoint přímo v řídicím středisku.


Doporučené odkazy:

Nejčtenější