Tudor: dospívající syn slavného otce

Robert Mlynář  |  Design

O Tudoru se někdy tvrdilo, že je to Rolex chudých. Jenže říkat to by bylo totéž jako tvrdit, že Johann Strauss psal lepší valčíky než jeho synové. Obě značky jsou svébytné subjekty – pokud tomu tak nebylo kdysi, tak dnes určitě.

Kromě ceny byl hlavním rozdílem mezi dvěma Wilsdorfovými dětmi už ve čtyřicátých letech strojek. Uvnitř pouzdra se šroubovaným dýnkem netikal kalibr vyvinutý a vyrobený v továrně Rolexu, ale strojek dodávaný výrobcem ETA (v případě běžných hodinek) nebo Valjoux (v případě chronografů). Jinak byly hodinky obou značek nachlup stejné velikostí pouzder i marketingem.

Za vším stojí Angličané

Analogie otce a syna v téměř všech ohledech sedí. Hans Wilsdorf si značku Rolex registroval roku 1908 v La Chaux-de-Fonds, o osmatřicet let později vzniká v Ženevě značka Tudor. Na rozdíl od Rolexu, jehož jmenný původ dodnes halí nejistota, Wilsdorf chtěl tímto jménem uctít tudorovské období anglických dějin. Proto také první logo tvořil heraldický emblém tudorovské růže, který později vystřídal štít.

Tudor začal – a dodnes to platí – se dvěma řadami modelů: sportovní a klasickou. Sportovní kombinuje materiály, živé barvy, kontrasty a design je založen na dynamice a funkčnosti. Klasická zase nabízí hladké, splývavé tvary a eleganci a je určena lidem, kteří hledají originalitu a kreativitu.

V roce 1952 se Tudoru podařil první obrovský hit, když na trh vypustil model Oyster Prince. Akce byla zajímavá i z obchodního hlediska, protože ji provázela reklamní kampaň, jakou si mohl dovolit jen marketingový mág Wilsdorfova střihu. V žádném z inzerátů či plakátů nebylo opomenuto zdůraznění odolnosti, spolehlivosti a přesnosti, jakou dokázal Tudor nabídnout.

Hlavním tématem obrazových materiálů byli „správní chlapi“, pracující v těžkých a nepříznivých podmínkách například na silnicích, v dolech – ne na koni či při hře golfu, jak bývalo v těchto dobách běžné. Celkové vyznění inzertní kampaně hlásalo modernost a spolehlivost. A trefilo se do černého. Nikoho tehdy nepřekvapilo, že ještě téhož roku vyrazila do Grónska britská vědecká expedice organizovaná Královským námořnictvem vybavena hodinkami Tudor Oyster Prince.

Hned zkraje druhé zlaté vlny hodinářského průmyslu – totiž šedesátých let dvacátého století – se Tudor díky technologickému vývoji a úspěšnému image zapojil do projektu, který si kladl za cíl vývoj profesionálních potápěčských hodinek pro ozbrojené složky. Tudor dodával v letech 1964–1966 americkému námořnictvu model Prince Submariner a od časných sedmdesátých let až do roku 1984 vyráběl model Marine Nationale, který oficiálně používalo francouzské námořnictvo.

Při pohledu zpět můžeme šedesátá léta brát jako poslední záchvěv dob, kdy se hodinky prodávaly výhradně díky své kvalitě a praktickému využití – nebyly součástí módních trendů, jednotlivé značky neměly své ambasadory a filmový product placement byl stále ještě v plenkách.

Stavět reklamní kampaně na fotografiích neznámých vojenských potápěčů, záchranářů nebo důlních inženýrů se může dnes zdát šílené, ale tehdy to fungovalo: lidé se mohli lépe identifikovat s někým, kdo si na chleba vydělával normální prací. Co je dnešní Tudor?

V první řadě hodinky, které využívají wilsdorfovský marketing v menší míře a musí se spolehnout výhradně na dobrou pověst, vybrané materiály, na design a spolehlivost. Zákazníkem Tudoru se stává člověk, který je mladý (alespoň duchem), má vlastní styl a hledá eleganci a sportovní design zároveň. Do toho dokonale zapadá například nová kolekce Grantour, která do světa tradičně kvalitních mechanických hodinek přináší závan benzinu a spálené gumy, provázející automobilové závody GT.

Tikání v hlubinách…

Milovníci vody se také dočkali – řada Hydronaut II s modely Date a Chrono se chlubí odolností do hloubky 200 metrů, pouzdrem o velikosti 41 mm a černou otočnou lunetou. V nabídce se objevila další specialita Tudoru: barevné číselníky. Byl to právě Tudor, kdo už v padesátých letech jako první barvami zaútočil na tradiční hodinářský zákon černého nebo bílého číselníku.

Hydronaut II se na trh dodává s černým a bílým, ale i stříbrným, rutheniovým nebo modrým číselníkem. Skutečně podmořského ducha doplňuje kaučukový pásek se sponou s vlnkovým motivem. Komu by nestačila dvousetmetrová hloubka, ten určitě využije model Hydro 1200, který se stal spojením odvážného designu a nejmodernějších technologií, díky nimž odolá tlaku vodního sloupce až do výšky 1200 metrů – a na svůj rodokmen se odvolává všemi možnými způsoby.

Ať je to tři milimetry silné safírové sklo s antireflexní úpravou, námořní design ruček, přidání heliového ventilu nebo tah v kombinaci oceli a keramiky s nově navrženou bezpečnostní sponou. O eleganci se zase postará modelová řada Glamour, která nabízí tak tradičně elegantní hodinky, jaké si jen dokážete představit.

Dvojitá luneta a čisté tvary vyvolávají přídech lásky k retrodesignu, ale všechno je podloženo využitím těch nejmodernějších technologií. Pouzdra jsou menší než u sportovních modelů – 36 a 39 mm – a můžete si vybrat ze široké škály provedení.

Je syn dospělý?

Nabízí se samozřejmě otázka: proč si vlastně koupit Tudor, když síť autorizovaných dovozců a prodejců nabízí obě značky bok po boku? Jestliže odhlédneme od ceny, která může a nemusí hrát svou roli, a obecně méně konzervativního designu, je tu vždy fakt, že rolexky jsou všeobecně oblíbené, kdežto tudory na marseilleské maríně hned tak nepotkáte.

V tomto okamžiku se méně proslulé jméno stává kladným bodem, který může rozhodnout. Kvalita Rolexu za cenu Tudoru se stejně dlouhou záruční péčí? Kdo by o to nestál?

Zdroj: Formen

Nejčtenější