Trefa do černého!

Jaroslav Matějka  |  Auta
Profil Fluence je téměř totožný s kombi Mégane Grandtour, odlišuje se jen v linii střechy. Za zmínku
stojí i přední světla, která mají kapkovitý tvar bez zalomené spodní hrany, a jejich tvarově čisté protějšky vzadu.

Renault Fluence 1,5 dCi

Fluence se povedl. Tato limuzína, která svými rozměry atakuje o třídu větší Lagunu a přerostla konkurenci jiných sedanů (třeba Fiat Linea, Chevrolet Cruze, Volkswagen Jetta, Suzuki SX4), je elegantní a prostorná. A co více, pyšní se příznivou cenou.

Fluence je vlastně znovu „převlečený“ Mégane. K již dříve představenému hatchbacku a kombíku tak nyní přibyl i líbivý sedan. Jízdu v něm jsem si užíval. Od první chvíle Fluence dostál svému jménu, které v angličtině znamená magický vliv. Na mne působil téměř hypnoticky. Zásluhu na tom mělo znamenité odhlučnění a to, jak suverénně se sedan vyrovnával s rozbitými silnicemi. Zní to lacině, ale říci to musím, doslova plul.

Horší už to však bylo s řízením. Bylo až nebezpečně snadné. Přeposilované. Pro klidnou jízdu − žádný problém. Ty nastaly ve chvíli, kdy jsem zkusil „závodit“. Rychle jsem vystřízlivěl. Auto se totiž nepřerodilo ve sporťák a pořád se chovalo jako rodinný kočár se vším všudy. Motor sice nabízel dostatečný výkon, ale tím to skončilo. Vůz se v ostře projížděných zatáčkách choval jankovitě, často jsem ztratil pocit sepětí mezi volantem a přední nápravou, zadek vozu ujížděl kamsi do neznáma. Nic příjemného.

Potíže jsem měl najednou i s řazením, nebylo už zdaleka tak plynulé a snadné jako dříve. A lehce jsem znejistěl i kvůli pedálům, brzda i plyn se podvolovaly až příliš snadno. Nebylo divu, že jsem se hodně rychle vrátil k rozvážné jízdě, v níž Fluence exceloval. A další dojmy? Se třemi budíky přístrojové desky jsem se nesžil ani po týdenním testu. Nic proti jejich designu, ten, stejně jako interiér vozu, neměl chybu, byl střídmý a elegantní. Ale horší byl jejich sklon, téměř ležely. Pokud jsem si chtěl zkontrolovat na měřeném úseku, že jedu předepsanou padesátkou, musel jsem krk povytáhnout opravdu hodně.

Také mě zarazila nepříliš široká nabídka pohonných jednotek − vedle testovaného turbodieselu už byla k mání jen slabší vznětový motor (63 kW) a zážehový motor 1,6 (81 kW). Stejné to je i s převodovkami, v nabídce jsou výhradně manuální, silnější diesel má šestistupňovou, zbývající motory pětistupňovou.

Naopak ke kladům vozu, který má ambice dobýt český trh, patřily bohatá základní výbava (šest airbagů, ABS, EBV a ESP, palubní počítač, tempomat, elektrické ovládání zrcátek i oken ve všech dveřích, autorádio s CD přehrávačem, klimatizace) a prostorný interiér.

Technické údaje

Motor: turbodiesel
Zdvihový objem: 1461 cm3
Výkon: 78 kW
Převodovka: šestistupňová manuální
Rozměry: 4618×1809×1479 mm
Zavazadlový prostor: 496 l
Maximální rychlost: 185 km/h
Zrychlení z 0 na 100 km/h: 10,4 s
Kombinovaná spotřeba: 4,5 l
Cena: 389 900 Kč (výbava Privilege)
Základní cena vozu: 299 900 Kč (1.6 16V, výbava Comfort)

Konkurence

Volkswagen Jetta 1,6 TDI DPF − výkon: 77 kW, rozměry: 4554×1781×1459 milimetrů, maximální rychlost: 187 km/h, kombinovaná spotřeba: 4,7 l/100 km, cena: 641 900 Kč (výbava Highline)
Fiat Linea 1.3 MultiJet – výkon: 66 kW, rozměry: 4560×1730×1494 milimetrů, maximální rychlost: 170 km/h, kombinovaná spotřeba: 4,7 l/100 km, cena: 364 900 Kč (výbava Emotion)

Plusy:

  • Příznivá cena
  • Velký objem zavazadlového prostoru
  • Komfortní odpružení

Mínusy:

  • Nejisté řízení
  • Omezený výhled vzad

Zdroj: E15

Nejčtenější

Další weby Mladé fronty