Těžce pancéřovaná sonda k Jupiteru

Martin Tůma  |  Vesmír

NASA chystá na příští rok v rámci programu New Frontiers misi k Jupiteru, největší planetě naší sluneční soustavy, a hlavně k široké rodině Jupiterových měsíců.

V současnosti známe už 63 členů Jupiterovy rodiny a není vůbec vyloučeno, že brzo najdeme ještě další. Nejvíce nás zajíma Europa, jelikož je velmi podezřelá z možného výskytu života. To proto, že je celá pokrytá oceánem, sice skrytým pod mnohakilometrovým příkrovem ledu, ale přesto tekutým. A kde je kapalná voda, tam může být i život.

Samotné Jupiterovo blízké okolí je velmi ovlivněno silným magnetickým polem této obří planety. Na jednu stranu dokáže tohle pole odrazit všechny elektricky nabité částice ze slunečního větru, ale na druhou stranu funguje jako past na všechny elektrony, protony a ionty, které vyzařují bouřlivé procesy v atmosféře Jupitera.

Tyto částice jsou energií rotace planety urychlovány na rychlost blízkou rychlosti světla a rotují kolem v podobě obrovské plovacího kola o poloměru přes 650 000 km. V tomto poli se pohybuje i Europa a dost možná že z něj čerpá energii na udržení kapalné vody na svém povrchu.

Jupiter a sonda - ilustrační foto

Ale částice uvnitř Jupiterova magnetického pole by v krátké době zničily jakoukoliv elektroniku na palubě družice. Proto bude nově chystaná sonda Juno těžce pancéřovaná a bude mít citlivou elektroniku obalenou jeden centimetr tlustými pláty titanu. V okamžiku, kdy se počítá doslova každý gram hmotnosti může být považováno 200 kg těžké brnění jako neskutečně drahý luxus, jenže sonda za předpokládaných 15 měsíců schytá pěkně velkou dávku tvrdého záření.

Titanové pouzdro o velikosti většího auta musí ochránit citlivou elektroniku řídících a navigačních modulů sondy před zářením, které je ekvivalentem více než 100 miliónů běžných rentgenových snímků, jak je známe třeba od zubaře. Předchůdcem Juna byla sonda Galileo, která měla svoje obvody zkonstruovány ze speciálního, radiaci odolného materiálu.

Avšak Galileo se pohybovala podstatně dále od obří planety a nemusela tedy čelit drsnému prostředí vnitřku Jupiterova magnetického pole. Pro Juno byl tedy zvolen jiný konstrukční postup a firma Lockheed Martin, která pro NASA sondu staví, začala doslova na zelené louce.

Sonda je už z větší části hotova a na Zemi si pobude ještě rok. Její start je plánován na srpen 2011. Ke svému cíli by měla dorazit o pět let později.

Zdroj:
http://www.jpl.nasa.gov/news/news.cfm?…

Foto: fotobanka Shutterstock

Nejčtenější