Světelné znečištění a infračervené nebe nad Mexikem

Petr Kubala  |  Vesmír
Foto: Universidad Nacional Autónoma de México/Michael Richer

V kalifornské části Mexika leží jedno ze čtyř astronomicky nejlepších míst na světě. Zatím zde mají své přístroje pouze „domácí“, což by se však mělo už brzy změnit.

Světelné znečištění je jedním z důvodů, proč se špičkové astronomické přístroje stěhují daleko od rušivých světel měst. Pro výběr sídla astronomické observatoře jsou klíčové i další aspekty: nízká vlhkost vzduchu, atmosférické turbulence, počet jasných nocí, prašnost apod. Důležitá je však rovněž geografická poloha. Astronomové se rádi stěhují na jižní polokouli, odkud jsou vidět satelitní galaxie (tzv. Magellanova mračna) i souhvězdí Střelce s centrem naší Galaxie. Vhodnou lokalitou může být i místo poblíž rovníku.

Zasněžená krajina a budova dalekohledu 2,12 m Národní astronomické observatoře (Observatorio Astronómico Nacional en la Sierra de San Pedro Mártir). Foto: Universidad Nacional Autónoma de México/Michael Richer
Zasněžená krajina a budova dalekohledu 2,12 m Národní astronomické observatoře (Observatorio Astronómico Nacional en la Sierra de San Pedro Mártir). Foto: Universidad Nacional Autónoma de México/Michael Richer

Na světě existuje jen hrstka míst, která jsou pro astronomické účely opravdu prvotřídní. Tři z nich není nutné zájemcům o astronomii příliš představovat. V chilských Andách se nachází Evropská jižní observatoř. V průběhu tohoto desetiletí tam má vyrůst Evropský extrémně velký dalekohled (EELT) o průměru 42 m. Už dnes tam má Evropa řadu přístrojů včetně interferometru VLT, který se skládá ze čtyř dalekohledů o průměru 8,2 m a čtyř menších, pohyblivých o průměru 1,8 m.

Havajské ostrovy jsou zase baštou americké astronomie. Nachází se zde několik velkých dalekohledů. Za zmínku stojí zejména dva desetimetrové Keckovy dalekohledy.

Kanárské ostrovy hostí na dvou místech (Observatorio del Teide – Tenerife, Observatorio del Roque de los Muchachos – La Palma) řadu evropských dalekohledů pro výzkum Slunce i noční oblohy. Své místo zde má i nedávno spuštění Velký kanárský dalekohled (GTC) o průměru 10,4 m.

Astronomie v zemi opeřeného hada

Čtvrté místo, které si představíme podrobněji, je Sierra de San Pedro Mártir. Hora o nadmořské výšce 3 096 m se nachází v mexickém státě Baja California, nedaleko města Ensenada.

Historie astronomie zde začala psát v polovině 60. let minulého století. V roce 1971 byly v nadmořské výšce 2 890 metrů postaveny dva dalekohledy o průměru 84 cm a 1,5 m, které se staly základem Národní astronomické observatoře (Observatorio Astronómico Nacional). O čtyři roky později byla celá oblast prohlášena za národní park a v roce 1979 byl postaven dalekohled o průměru hlavního zrcadla 2,12 m, který ve své době patřil mezi deset největších přístrojů světa.

Největší dalekohled Národní astronomické observatoře (Observatorio Astronómico Nacional en la Sierra de San Pedro Mártir). Foto: Universidad Nacional Autónoma de México/Michael Richer
Největší dalekohled Národní astronomické observatoře (Observatorio Astronómico Nacional en la Sierra de San Pedro Mártir). Foto: Universidad Nacional Autónoma de México/Michael Richer

Observatoř vlastní a provozuje Institut astronomie Mexické národní autonomní univerzity (IA UNAM). Jedna z největších univerzit světa má svá pracoviště po celé zemi, avšak její hlavní část najdeme v univerzitním městě v Ciudad de México.

Druhým klíčovým hráčem mexické astronomie je Národní institut optiky, elektroniky a astrofyziky (INAOE), jehož sídlo nalezneme ve městě Puebla – asi 100 km jihovýchodně od hlavního města.

Původní obydlí pro astronomy na observatoři San Pedro Mártir. Foto: Universidad Nacional Autónoma de México/Michael Richer
Původní obydlí pro astronomy na observatoři San Pedro Mártir. Foto: Universidad Nacional Autónoma de México/Michael Richer

Obě organizace zmiňujeme záměrně, neboť jsou dnes velkými tahouny nejen mexické astronomie. IA UNAM a INAOE vlastní 5 % na největším dalekohledu světa, kterým je už zmíněný Velký kanárský dalekohled. INAOE společně s University of Massachusetts Amherst spustila v roce 2006 nedaleko Puebly na hoře Sierra Negra obří radioteleskop GTM (Gran Telescopio Milimétrico). Hlavní částí teleskopu je 50metrová anténa, která bude největší pohyblivou anténou na světě. Hmotnost celé soustavy je dva tisíce tun. Teleskop bude operovat ve vlnových délkách od 0,85 mm do 4 mm.

Stopu INAOE jsme mohli v roce 2009 vidět i v České republice. Ze zmíněného institutu totiž byl jeden ze dvou autorů výstavy Vesmír – dobrodružství objevů, která byla při příležitosti Mezinárodního roku astronomie vidět v Praze u Národního divadla, v Brně, v Ostravě i na dalších místech.

Gran Telescopio Milimétrico. Foto: Wikipedia
Gran Telescopio Milimétrico. Foto: Wikipedia

Mexická astronomie zažívá v posledních letech velký boom. Nedávno se vědcům z IA UNAM podařilo díky vlastnímu algoritmu nalézt čtvrtou exoplanetu u hvězdy υ And (viz článek na exoplanety.cz). Dobrý zvuk má i mexická astrobiologie (věda zabývající se životem ve vesmíru), jejíž páteř tvoří vědci z Institutu nukleárních věd UNAM.

San Pedro Mártir

Vraťme se ale zpět k observatoři v mexické části Kalifornie. Podle Mexičanů se zdejší observatoř může pochlubit dokonce největším počtem jasných nocí na severní polokouli. Kromě „domácích“ zde však žádné další dalekohledy nenajdeme, což chce Mexiko velmi rychle změnit. Není divu, mimo prestiž jde také o velké peníze. Samotná univerzita posílá na kalifornský poloostrov na vlastní projekty asi sto milionů pesos ročně (sto padesát milionů korun). Velká investice v podobě obřího dalekohledu může přinést daleko větší zakázky. San Pedro Mártir se nedávno dostal do širšího výběru lokalit pro obří dalekohled TMT (Thirty Meter Telescope), ale nakonec neuspěl.

Projekt SASIR

INAOE, IA UNAM, Kalifornská a Arizonská univerzita hodlají na San Pedro Mártir do roku 2017 postavit dalekohled o průměru hlavního zrcadla 6,5 metru. Inspirací má být dvojice dalekohledů Magellan o stejném průměru, které najdeme na Las Campanas v Chile.

Dalekohledy Magellan v Chile. Foto: Wikipedia
Dalekohledy Magellan v Chile. Foto: Wikipedia

Na mexickém 6,5m dalekohledu má běžet ambiciózní projekt SASIR (Synoptic All Sky InfraRed Survey), jehož úkolem bude během několika let zmapovat celou dostupnou oblohu v infračervené části spektra. Hlavním přístrojem dalekohledu bude dosud největší infračervená kamera se zorným polem o průměru 0,8 stupně.

Podobné infračervené přehlídky oblohy už v minulosti proběhly a to jak z vesmíru, tak i ze Země. Nejznámějším projektem byl nepochybně 2MASS, který pročesával oblohu v letech 1997 až 2000 pomocí dvou dalekohledů na Mt. Hopkins (Arizona) a Cerro Tololo (Chile). SASIR má však být 100× až 500× citlivější než 2MASS.

Výsledky projektu SASIR mají posloužit k výzkumu blízkých hvězd, supernov, quasarů, exoplanet apod. Náklady na projekt se odhadují na 200 milionů dolarů. SASIR už není jen na papíře. V srpnu 2008 proběhl v Pueble kongres k projektu a v roce 2009 začala v Arizoně stavba primárního zrcadla.

Světelné znečištění v Mexiku

Aby Mexičané ochránili pro astronomii tolik unikátní místo, jakým San Pedro Mártir nepochybně je, museli v uplynulých letech začít přijímat určitá opatření. Také tuto observatoř totiž ohrožuje světelné znečištění nedalekého města Ensenada, problémy do jisté míry začíná dělat i americké San Diego.

V roce 2006 bylo městskou radou Ensenady schváleno nařízení, které zavádí první hmatatelné opatření v boji proti světelnému znečištění. UNAM za tyto kroky více než důsledně orodovala a odvolávala se mimo jiné také na zákon o ochraně ovzduší. Ochranu před světelným znečištěním mají v určité podobě i další státy, v Mexiku však dlouho podobný zákon či nařízení chybělo.

Další nařízení vydala Ensenada v roce 2009 a vloni se na radnici poprvé sešel Technický poradní sbor, který má řešit konkrétní problémy s osvětlením ve městě a ochraně podmínek Národní astronomické observatoře.

Světelné znečištění nad Mexikem. Zdroje: Florencio Rodil a www.sbkmexico.com/contaminacionLuminica.php
Světelné znečištění nad Mexikem. Černá barva – žádné světelné znečištění. Modrá a zelená barva označují místa, kde je malé světelné znečištění (lze pozorovat objekty do jasnosti až 6,5 mag), horší podmínky jsou v oblastech označených žlutou barvou. Naopak vysoké světelné znečištění je v oblastech, které jsou označeny oranžovou (Mléčná dráha je už prakticky neviditelná, pouhým okem nelze vidět objekty o jasnosti nad 5,9 mag) a červenou (pouhým okem lze spatřit jen nejjasnější objekty). Úplně nejhorší oblasti – především centra velkých měst jako Ciudad de México, Guadalajara, Puebla atd. – jsou označena bílou barvou. Světelné znečištění je zde tak vysoké, že kromě nejjasnějších planet a Měsíce lze pouhým okem vidět jen nejjasnější hvězdy do 4 mag. Zdroje: Florencio Rodil a www.sbkmexico.com/…Luminica.php

Na IA UNAM pobýval v letech 2008 a 2009 jeden rok i český astronom Petr Zasche, který několikrát navštívil i Národní astronomickou observatoř San Pedro Mártir. Jeho postřehy najdete v blogu – např. v tomto článku. V dalších – první, druhý – jsou potom i fotografie.


Doporučené odkazy


Zvětšit mapu

Nejčtenější