Jak se v roce 1986 neinformovalo o Černobylu

26. 4. 2011  |  Marek Lutonský  |  Technika

Na den přesně před pětadvaceti lety, v prvních hodinách po půlnoci se začaly dít první kroky, které vedly k doposud největší havárii jaderné elektrárny. Dne 26. dubna 1986 explodoval čtvrtý jaderný reaktor elektrárny v Černobylu.

Díky archivům se můžeme podívat, jak o této události informoval český tisk, tedy oficiální list KSČ Rudé právo.

Dlouho se nic nedělo, až po třech dnech se na sedmé straně Rudého práva objevila drobná zmínka, která ale vůbec neříkala nic o tom, co se v Černobylu stalo.

Tři dny po největší jaderné havárii se v Rudém právu objevila tato krátká zpráva

Protože se mezi lidmi šířily různé zprávy, vláda ČSSR považovala za vhodné následující den už na titulní straně oznámit, že nebylo zjištěno žádné zvýšení radioaktivity. Vzhledem k tomu, že druhá vlna radioaktivního mraku prošla nad naším územím už 27. dubna (první vlna směřovala k pobaltským státům), lze o pravdivosti tohoto sdělení vážně pochybovat.

Další zpráva se v Rudém právu objevila až 5. května, tentokrát už radioaktivitu přiznává, ale pouze v nevýznamném množství.

Sedmého května vyvracela obavy obyvatelstva hlavní hygienička České republiky. Větší článek jsme objevili v Rudém právu z 8. května 1986, konečně s konkrétními podrobnostmi, co se v Černobylu stalo. Dvanáct dnů po havárii.

Takřka přesně o pětadvacet let později můžeme úroveň informovanosti srovnávat s havárií elektrárny Fukušima, která se označuje jako druhá nejhorší, hned po Černobylu. Informace jsou dnes dostupné téměř v reálném čase.

Nejčtenější