Stroje vás nahradí v zaměstnání, připravte se

Karel Javůrek  |  Technika
Ilustrační foto (Foto: Shutterstock)

Různé mechanické stroje i programy začínají nahrazovat lidi na všemožných pozicích. Neodmlouvají, nejsou nemocní a nemají žádná práva. Navíc pracují čtyřiadvacet hodin denně.

„Lenost je matka pokroku“ – tak by se dala jednoduše definovat naše neutuchající honba za nejrůznějšími technologickými vynálezy, které nám ulehčují fyzickou i psychickou práci. Vše začalo nevinnými strojky, prvními fyzickými nástroji, se kterým jsme dokázali rychleji zabíjet větší množství potravy (luk) nebo vytvořit další nástroje (pazourek).

Po určité době se využívání nástrojů rozšířilo natolik, že se při pěstování nebo těžbě bez dodatečného předmětu neobejdeme. Z předmětů se ale postupně vypracovaly mechanické stroje, které toho sice moc neuměly, ale dokázaly nahradit velké množství lidských pracovníků. Takovým strojem je i klasický mlýn, který pomocí vodní či větrné energie dokáže mlít obilí či rudu.

Ale to je všechno pouhý začátek, který postupuje napříč všemi oblastmi lidské činnosti.

Pazourek (Foto: Wikipedia)
Pazourek (Foto: Wikipedia)

Továrny na absolutno

Lidé, kteří se celý život živili mechanickou prací ve výrobě, se už v předminulém století bouřili proti nahrazování lidské práce stroji. Práce, která obvykle nevyžadovala žádnou invenci či změnu, totiž patří mezi nejlepší příklady, kde může stroj odvádět práci levněji, rychleji a bez řečí.

Tyto obavy byly správné, ale nasazení strojů nebylo zdrcující do té míry, že by lidé neměli žádnou práci. Nejjednodušší a obvykle opakující se činnosti tak sice nahradily stroje, lidé se však přizpůsobili a postoupili na vyšší úroveň. Ta znamenala například ovládání těchto strojů nebo jejich údržbu.

V některých moderních továrnách je dnes práce v určitých částech výroby zcela automatizovaná. Lidská pracovní síla v nich již byla téměř kompletně nahrazena. Stroje se v automobilové výrobě starají o svařování, nýtování, nanesení vrstev barvy, laku, přepravu jednotlivých částí a tak dále.

Nedá se to sice říci přesně, ale k vyrobení dnešních moderních aut byste bez pomoci strojů potřebovali několikanásobně více lidí. Nebo by vyrobení jednoho auta trvalo ekonomicky neefektivní dobu a koncová cena by byla z říše částek za raketoplány.

Také míra automatizace a využití strojů při výrobě Audi Q7 je obrovská. (Video)

S novými senzory dokážou stroje zvládnout i práci, která dříve nebyla možná. Takovou, která vyžaduje pokaždé mírně jiné podmínky a nelze tak použít jednoduché přesné příkazy na určitou pozici v prostoru. Tato fáze je ale již také za námi a poslední lidské pracovníky ve výrobě snadno automatizovatelných činností dělí od nahrazení stroji jediná věc – cena.

Cena, o ni tady běží

Protože vývoj a výroba sofistikovaných strojů stojí nemalé peníze, ve většině případů stále vyjde levněji použít lidskou pracovní sílu. Nejlépe je to vidět v asijských zemích s velmi nízkými platy.

Roboti se samozřejmě neuplatní jen v automobilovém průmyslu. Zde balí nábytkové díly. (Video)

Mechanické stroje si dokážou poradit takřka s čímkoli a jejich cena stále klesá. Brzy se tak k nim obrátí i ti, kteří doposud využívali lidskou sílu. Stroje totiž nabízí tolik výhod, že v konečném důsledku je většina úkolů dokončena levněji a rychleji. Stroje nezakládají odbory, nepožadují pravidelné zvyšování platu, netrpí nemocemi, nechodí pozdě do práce a dokážou pracovat bez zastavení, seč jim elektrická energie stačí.

Člověk navíc vyžaduje další náklady, než jen samotný plat. Kromě povinného sociálního a zdravotního zabezpečení přichází do hry i úraz v zaměstnání, krádeže, poškozování a emoční nestabilita, která se jistě v některých případech výrazně podílí na horší pracovní efektivitě.

Dokázali byste tohle dělat směnu za směnou? (Video)

Myslíte si, že se vás to netýká, protože se neživíte rukama v pásové výrobě? Raději se neuklidňujte, automatizovat lze totiž nejen mechanickou práci, ale i tu psychickou. Rozdíl je jen ve způsobu, systém je stejný – opakující se činnost, která vyžaduje minimum invence a tvorby.

Učit se, učit se, učit se

Mění se i podmínky psychické práce. Takže i když jste byli před dvaceti lety odborníky na strojový kód tehdejšího mikroprocesoru nebo umíte nazpaměť všechny nejdůležitější historické události setříděné podle toho, jak to učitelka zkoušela na škole, je vám to takřka k ničemu.

Jste přeborník v šachu, znáte všechny informace a údaje a připadáte si chytří? Nejste. Ve všech těchto odvětvích vás bez problémů porazí počítač. Tedy každý člověk, který umí zadat otázku do prázdného políčka v prohlížeči internetu. Samotná informace nemá v informačním věku, kdy je vše dostupné během několika sekund, žádnou hodnotu. Na to nezapomínejte.

Pekař možná peče housky, ale na lívance stačí automat. (Video)

Vyhráli pojídači koláčů

I v oblasti softwarového vývoje dochází k rychlému pokroku. Opakované či strojové činnosti lze postupně stále více automatizovat. Stačí se podívat na samotné programování. Již dávno neprogramujeme v nejnižším segmentu, ale používáme tolik nadstaveb, že už vlastně ani nevíme, co se děje tam dole, v samotné virtuální strojovně.

Grafické prostředí je hotové, jen ho myší poskládáme, připojíme potřebné a dávno naprogramované knihovny a je hotovo. Tedy alespoň obrazně. I tady platí, že je potřeba se učit nové věci, protože vše je nutné dělat stále rychleji a efektivněji.

Tato činnost má přesnou analogii právě ve výrobě, programátor už se nestará o samotnou výrobu-kompilaci. To provede automatizovaný program, který rozpozná algoritmy, skoky a příkazy a převede je do strojového kódu, který pochopí tiše pracující miliardy tranzistorů. Tato abstraktní vrstva je v rámci hierarchie zespodu stále více nahrazována automaty.

Spodní vrstva se pomalu začíná vytrácet a nejdůležitějším prvkem softwarového vývoje je hlavně návrh. Běžní programátoři se postupně stávají nahrazovanými dělníky, kteří byli před několika desetiletími ve stejné situaci ale v jiném prostředí a s jinými nástroji.

Znalosti nejsou důležité, hlavní je kreativita

Už končí doba, kdy jste se ve škole něco naučili a po troše praxe dokázali se stejnými znalostmi pracovat celý život. Pracovní pozice se vytrácejí a vznikají nové, které ještě v době, kdy jste byli na škole, neexistovaly. Mění se nástroje a mění se i způsoby, techniky či jazyky. Pokud se nedokážete nebo nechcete přizpůsobit a naučit se cokoli, možná budete mít v budoucnu velký problém.

Ilustrační foto (Foto: Shutterstock)

Tak dlouho protežovaná kreativita totiž není jen prázdným termínem, ale skutečnou podstatou nové doby. Rozhodně nečekejte stejný průběh století, jako v případě toho minulého. Vše bude jinak a spousta pracovních míst postupně zmizí i ze slovníku.

Není rozdíl mezi vědcem, který objeví novou sloučeninu, a programátorem, který vyřeší problém chytrým algoritmem. Mezi matematikem, který vyřeší nevycházející rovnici, či marketingovým expertem, který v záplavě dat najde nové možnosti použití. Ve všech případech máme na vstupu informace, které inteligencí a logikou přetvoříme v nové, funkčnější, rychlejší a efektivnější. Systém školství se tak musí změnit z hloupého zapamatování na tvoření, které umožní žákům uvažovat nad čímkoli a vyvodit z toho vlastní a nové závěry.

Mějte proto otevřenou mysl a buďte připraveni přizpůsobit se a naučit cokoli, co bude potřeba.

Nejčtenější