Stříbrná historie planety Země

Jaroslav Petr  |  Vesmír

Izotopy stříbra prozradily detaily z nejstarší historie naší planety. Ve srovnání s jinými tělesy sluneční soustavy je Země chudá na vodík, uhlík a dusík. Na Zemi je i méně stříbra. Poměr izotopů stříbra v zemském plášti se však dokonale shoduje s poměrem izotopů tohoto kovu v meteoritech, jejichž materiál vznikal v časných fázích formování sluneční soustavy.

Tyto meteority jsou však bohaté na prvky, na něž je plášť Země chudý. Tým geoložky Marie Schönbächlerové z University of Manchester rekonstruoval z těchto dat okolnosti, za nichž vznikala Země. Podle nejnovějších výzkumů opírajících se o analýzy izotopů stříbra v meteoritech a zemském plášti vznikalo zemské jádro velmi rychle, během pouhých 5 až 10 milionů let po vzniku sluneční soustavy.

Vytvořilo se z materiálu chudého na vodík, uhlík a dusík a dosáhlo objemu asi 85% současné velikosti Země. Zhruba 26 milionů let po vzniku sluneční soustavy se Země srazila s tělesem velikosti Marsu, jež bylo na „nedostatkové“ prvky poměrně bohaté. Tato kolize uvolnila dostatek materiálu, aby vznikl Měsíc.

Nejčtenější