Staronová realita

David Skok  |  Technika

Augmentovaná realita je nepřehlédnutelný trend, který zatím nejčastěji vídáme na monitorech počítačů, v televizních reklamách nebo na displejích smartphonů. Do budoucna by se nám ale mohla dostat doslova pod kůži. Co vlastně znamená?

Rozšířená nebo taky augmentovaná realita je termín používaný pro skutečné prostředí dotvářené virtuálními, počítačem generovanými elementy. Těmito prvky může být jak 3D grafika, to je zřejmě nejběžnější případ, tak i jakékoli jiné složky, které mohou obraz reality popisovat nebo obohacovat – řekněme třeba fotky, metadata, ale v budoucnu možná i čichová nebo hmatová složka.

Rozšířená realita tak patří do skupiny dalších mediovaných realit, tedy realit, které jsou vnímané zprostředkovaně (např. pomocí počítače nebo smartphonu), a záleží jen na způsobu nebo míře úpravy skutečné (nemediované) reality, abychom ji nazývali virtuální, rozšířenou, modulovanou atp. V případě rozšířené reality je augmentace tradičně v jakémsi sémantickém kontextu s elementy prostředí.

Jednoduchým příkladem může být třeba skóre nebo reklamní prvky při sportovních přenosech. I v tomto odvětví vidíme čím dál rafinovanější způsoby umístění těchto prvků, například v 3D prostoru. To je ale velmi málo, co se týče dnešních možností mediované reality. Největší výzvou pro výzkumníky a vývojáře je interaktivita těchto virtuálních prvků uvnitř živého, pohyblivého přenosu.

Zůstaneme-li u sportovních přenosů, už jsme si asi zvykli na virtuální čáry při plaveckých, rychlobruslařských či atletických disciplínách představující světový rekord nebo čas vedoucího závodníka. Jakousi výkladní skříní rozvoje augmentované reality jsou ale počítačové hry. Čím dál častěji zasazují vývojáři své počítačem generované objekty do reálného prostředí a je pochopitelné, že hráči na tyto výzvy slyší.

Ukazuje se, že je vlastně zajímavější prostřílet si cestu důvěrně známou ulicí než virtuálně vytvořeným neznámým světem, a i když přistání lodi na planetě Dagobah bylo svého času exotické, je nakonec daleko víc vzrušující zvládnout toto přistání stejně hladce i na dvorku za domem nebo ve třídě při vyučování. Virtuální realita je passé. Nejasná hranice mezi virtuálním a skutečným je to, co dnes hýbe hráčskou krví, a kapitál stojící za výrobci her dláždí přirozeně cestu i dejme tomu praktičtějšímu využití augmentované reality.

Indický vynálezce Pranav Mistry z MIT Media Lab předvádí svou originální vizi augmentované
reality – SixthSense. Díky ní není třeba vytahovat telefon z kapsy. Mimochodem, pamatuje si ještě někdo vytáčecí telefon?

Téměř každý den můžeme vidět nové nápady využití této technologie v nejrůznějších odvětvích. Vznikají geografické aplikace, které spojují pokročilé mapové systémy, jako má Google nebo Microsoft, se sociálními sítěmi, jakýmsi kolektivním vědomím internetu skrývajícím se v miliardách fotografií nebo zápisků obsahujících geografickou stopu v podobě geotagu. Navigace se (alespoň v USA) v průběhu několika let promění k nepoznání. Čím dál častěji asi uvidíme turisty mířící někam do prostoru iPhonu nebo nějaký podobný gadget než skloněné nad mapou.

Augmentovaná realita je totiž také závislá na odpovídajícím hardwaru. A právě kombinace rychlého čipu, fotoaparátu nebo kamery, akcelerometru, GPS, někdy i kompasu dělá ze smartphonu jejího ideálního partnera. Je mobilnější než tradiční počítač a lépe společensky akceptovatelný než přilba. Potenciál rozšířené reality je obrovský a vyjmenovávat její možnosti využití by bylo jako stříhat jí křídla.

Dovedeme si asi představit její prospekt v průmyslovém designu, v otázce bezpečnosti a efektivity výrobků, architektuře, komunikačních technologiích, samozřejmě v zábavním průmyslu, ve školství, ale také ve vojenství nebo ochranných složkách. Mnohem více vzrušující je ale právě to, co si zatím představit nedovedeme. Augmentovaná realita mění způsob, jakým vidíme, nebo spíše vnímáme svět.

Představte si, jak kráčíte ulicí a na vašem displeji, pardon… ve vašich brýlích získáváte všechny možné doplňující informace k objektům ve vašem zorném poli, něco jako Terminátor. Nebo ještě lépe, realita, kterou byste bez brýlí viděli jinak, je jistým způsobem přetvářena… podle toho, jdete-li právě do práce, nebo z práce, podle vaší nálady. No a co teprve teď? Jste slepý a senzory ve vašich brýlích, jejich čip a napojení na vaši nervovou soustavu jsou právě to, co konstruuje ve vašem mozku obraz toho, co se kolem vás odehrává. O. k., zpátky do současnosti.

Šestý smysl

Technologie, jako je SixthSense, jsou právě to, co nutí lidi takhle snít. Šestý smysl je zařízení, které doplňuje fyzický svět o digitální informace dostupné na internetu a dovoluje uživateli s těmito informacemi zacházet pomocí jednoduchých gest. Samotné zařízení, tedy jeho dosavadní prototyp, vyvinutý mužem jménem Pranav Mistry v MIT Media Lab v Cambridgi, sestává z malého projektoru, zrcadla a kamery, běžně dostupných typů v ceně nějakých 6000 korun. To vše je prostě zavěšeno na šňůrce na krku uživatele.

Indický vynálezce Pranav Mistry z MIT Media Lab předvádí svou originální vizi augmentované
reality – SixthSense. Díky ní není třeba vytahovat telefon z kapsy. Mimochodem, pamatuje si ještě někdo vytáčecí telefon?

Projekt jako vystřižený z receptáře ale právě pro svou jednoduchost vzbudil obrovský zájem po celém světě. Představte si, že jste v supermarketu a máte problém si vybrat z nabídky toaletních papírů. Je tohle dostatečně lidský příklad? Šestý smysl pomocí kamery okamžitě načte informace o tom typu výrobku, který mu ukážete, a ty pomocí projektoru zobrazí na čemkoli před vámi, tzn. pokud držíte výrobek před sebou, vidíte tyto údaje přímo na něm.

Struktura papíru, počet vrstev, srovnání cen s jinými typy, informace o výrobci, zkušenost zákazníků… vyberte si, co chcete vědět. Může například použít vaši sadu předvolených preferencí a pro zjednodušení dát tomuto výrobku prostě zelenou – ano, tenhle toaletní papír vám vyhovuje, kupte ho. Kamera a zrcadlo umožní ovládat projektovaná metadata pomocí gest, takže pokud vyžadujete další informace, vypadáte teď navíc jako Tom Cruise v Minority Report.

Vybíráte si v půjčovně DVD? Přímo na obal si teď projektujete Ebertovy odvážné palce nebo recenze z Rotten Tomatoes. Na lístku na vlak vidíte rovnou i jeho zpoždění, při setkání s partnerem můžete výpis z justice číst přímo na jeho saku, no, to už je trochu extrémní užití, ale chápete, ne?

Tumáš kohouta

Augmentovaná realita má obrovskou šanci dokázat, co nedokázalo mnoho rodičů. A to je zvednout hráče počítačových her z jejich gaučů nebo od jejich monitorů a vyhnat je konečně ven. Například Parrot AR je luxusní ukázkou spojení analogového a digitálního hraní. Jde o ultralehký model jakéhosi futuristického čtyřvrtulového vznášedla, který ovládáte pomocí iPhonu.

Papoušek budoucnosti – Parrot AR. Drone Kamery a WiFi přenášejí obraz prostředí, ve kterém vznášedlo kormidlujete do svého iPhonu. Telefon ho může doplnit o virtuální překážky, nepřátele atd. Hry vyvíjené pro takovéto stroje nabízejí mnoho variant...

Tam ale podobnost se svazarmovskou aktivitou končí. Model je totiž vybaven kamerami a pomocí WiFi přenáší živý obraz prostředí do vašeho iPhonu. Ten ho doplní nejen o vaše pilotní údaje, ale i další virtuální objekty, které musíte sestřelit, minout, proletět atp. Multiplayer možný.

Kudy a kam ve 3D

Využití augmentované reality v navigacích a mapách je asi tou z praktických oblastí, se kterou se budeme v dohledné době setkávat nejčastěji. 3D už nějaký čas patří celkem ke standardu a augmentovaná realita nabízí nové horizonty. Pro zajímavost, je to také důvod, proč Apple implementoval do nového typu iPhonu elektronický kompas, a další výrobci ho budou jistě následovat. Je to totiž právě kompas ve spojení s GPS, co umožňuje smartphonu určit přesně směr, jakým se právě díváte.

Kamera přenáší obraz na displej a v real timu zobrazovaná metadata udělají vše ostatní. V aplikacích, jako je například Wikitude, se uživateli otvírá cesta ke geokódovaným datům ze služeb, jako jsou Flickr, Qype, Wikipedia, YouTube, Twitter, a moři dalšímu uživatelem generovanému obsahu. Ten může být upravován, nově vytvářen, prolínán s jinými uživateli, to vše pomocí jednoduchých ovládacích prvků na iPhonu nebo Google Android.

Společnost Acrossair se zase pustila formou augmentované reality do oblíbených plánků metra a vydala jich zatím několik, tedy několik světových velkoměst, mezi nimiž bohužel Praha zatím chybí. Buď ukazují celková schémata podle vaší lokace, nebo vás opět způsobem navigace vedou k nejbližší či vámi zvolené stanici. Microsoft se o augmentovanou revoluci snaží již delší čas prostřednictvím svých mapových aplikací na Bing.com.

Herní novinky se pokoušejí odtrhnout hráče od monitorů – budou to právě počítačové hry, které naučí lidi znova se hýbat?

Výsledkem těchto snažení je například implementace fotek ze sdílených fotoserverů (Flickr) do map takovým stylem, aby co nejpřesněji odpovídaly orientaci 2D nebo 3D grafik, popřípadě Street View. Tato služba je zatím v testování v Seattlu, San Francisku a Vancouveru, ale výsledky jsou naprosto ohromující.

Zajímavá je nejen možnost kombinace obrovského množství fotek v případě notoricky focených míst, kdy můžete jejich pomocí konstruovat velmi přesné 3D modely těchto lokací, ale můžete provádět i časové posuny v jejich ztvárnění pomocí historických fotek nebo snímků focených v různé denní nebo roční době. Architektem tohoto projektu je Blaise Aguera y Arcas, který – také zcela nedávno – ohromil počítačový svět svým projektem Photosynth, jenž je opět využíván i na těchto mapách.

Co se nehejbe, není cool

Svou novou oblíbenou hračku našla v augmentované realitě bezpochyby marketingová oddělení. Kreativci celého světa se jako vždy předhánějí, kdo vyjede ještě dříve a s ještě technologičtější a interaktivnější kampaní a 3D a augmentovaná realita je přesně to, co nabízí ztvárnění výrobků úžasnou a zapamatovatelnou cestou. Kromě toho je tu ještě ta praktická část využití těchto technologií v marketingu a brandingu.

A tak například pomalu končí doba, kdy bylo on-line nakupování v očích mnoha zákazníků handicapováno nemožností si zboží tzv. osahat. Dostupné technologie dokážou pomocí tištěných značek (tzv. AR markerů) vykouzlit v rukou uživatele 3D modely výrobků a umožnit jim téměř skutečný zážitek, jako by si oblečení, brýle, nové auto nebo nábytek do svého obýváku mohli opravdu vyzkoušet.

Bez dat ani ránu

Podobně jako 3D technologie, i budoucnost augmentované reality závisí na tom, jak se podaří zlevnit technologie umožňující její používání. Odstranění nebo zjednodušení pomůcek pro její vnímání je klíčem k tomu, abychom se s augmentovanou realitou začali setkávat na každém kroku. Přechod rozhraní počítačů z monitorů do reálného prostředí, tak jak ho naznačuje zmíněný SixthSense, jeho ovládání pomocí gest nebo pouhých pohledů je určitě reálná, ne moc vzdálená budoucnost.

Kontaktní čočky s vestavěným LED displejem a WiFi , které z vás udělají tak trochu kyborga. Hlavním cílem projektu je zvětšit zobrazovací plochu mobilního telefonu, respektive efektivní
zorné pole.

Monitory, tak jak je známe, budou v budoucnu do jisté míry suplovat jakési osobní displeje – brýle, čočky – a můžeme také čekat větší vstup augmentované reality do veřejných prostorů, například 3D objekty v ulicích, virtuální „holodecky“ umožňující interakci počítačem generovaných obrazů s okolím. Příkladem mohou být virtuální konference v tomto stylu.

Ústupu tradičních displejů se jistě dočkáme i u telefonů a autonavigací, kde můžeme opět očekávat přesun informací přímo do prostoru kabiny auta nebo na ulici. Reálné je tzv. eye-dialing (vytáčení čísel pohledem), virtuální prvky přímo na palubních deskách nebo šipky směru jízdy jakoby levitující před autem.

Virtuální objekty u vás doma nebo kdekoli – hodiny, rádia, cedule odjezdu vlaků na nádraží, billboardy, květiny, plakáty, dekorace, které neexisují? Budovy, které stojí v prostoru dříve, než je dělníci na stavbě nahradí skutečnými? Koncert Metalliky u vás na zahradě? Proč ne!

Zdroj: VTM Science

Nejčtenější