Smrdutý a explozivní život na Titanu

Martin Tůma  |  Vesmír

Určitě se shodneme v tom, že je jednodušší natočit epickou ságu ze života modrých lidí s ocasem, než zfilmovat to samé téma z prostředí lišejníků a želvušek. Bohužel pro filmaře je takový život na cizích planetách zdaleka nejpravděpodobnější. Jako třeba na věčně zmrzlém měsíci Titanu, kde v parných letních dnech stoupá teplota až na –180C ve stínu.

V těchto podmínkách je voda věčně zmrzlá a podle snímků, které nám poslala na Zemi sonda Cassini/Huygens, tvoří jezera na Titanu kapalný metan a etan. Přesto i tam může podle Dr. Williama Bainse existovat život, jak to prezentoval ve své přednášce na letošní Národní astronomické konferenci v Glasgow.

Tento astrobiolog z Cambridge spolupracuje s MIT při simulacích extrémní chemie života. Doposud se vědci drželi toho, že kde je tekutá voda, může být život. Bains ale razí teorii, že kde něco teče, může být život. Podle něj mohou organismy na Titanu mít krev a jiné tělní tekutiny založeny na metanu místo na vodě.

Bains ve své studii pracuje se základními chemickými a fyzikálními parametry, které se určující pro schopnost jednotlivých prvků vytvářet složitější molekuly. Používá příměr člověka, který si vyrazí na pilu pořídit vhodné kusy dřeva na stůl. Teoreticky mu stačí 4 nohy a jedna deska, ale když to nenajde, musí si poradit s tím co najde. I když to bude divný stůl, pořád to může být stůl.

Na Zemi je život založen především na uhlíku, kyslíku, dusíku, síře a fosforu, ze kterých buduje 700 základních organických molekul a jejich dalším skládáním pak vyrobí skoro vše potřebné. Na Titanu potom díky rozdílným fyzikálním podmínkám mohou vznikat stabilní sloučeniny zcela jiných typů a je také možné z nich poskládat fungující život, který ale bude od pozemského velmi, opravdu velmi odlišný.

V našich podmínkách by hypotetický Tiťanan prošel krátkým a explozivním varem, završeným efektním plamenným výbuchem. Kromě toho by jeho smrdutý dech složil tchoře proti větru na 200 metrů a rozkýchal milovníka olomouckých tvarůžků. Dost tedy pochybuji, že by o něm někdo chtěl točit epickou ságu.

Ale zpět k reálnému životu – na Titanu je limitujícím faktorem energie slunečního záření, protože oproti Zemi na něj dopadá pouhých 10% energie. A to nepřeje ani rychlému pohybu, ani rychlému růstu. Nejpravděpodobnější jsou tedy pomalu rostoucí plochy různých organismů podobných lišejníkům.

Ale šedivá je teorie a zelený strom života, pravý jeden aforismus. Vědci si donedávna ani nedokázali představit, jak rozmanité životní formy jsou na naší planetě, natož ve vesmíru. Nezbývá než vyčkat na další sondy k zajímavým lokacím, jako je Mars, Europa nebo Titan. Pro filmaře jsou beztak levnější speciální efekty a digitální animace, než točit v přírodních exteriérech.

Zdroj:
http://www.astro.gla.ac.uk/nam2010/pr3.php

Nejčtenější