Sen všech šmíráků

Ivan Verner  |  Věda

Touha být neviditelný nás provází snad odedávna. Od praprapraděda, který se shodou neblahých okolností ocitl v jedné jeskyni s medvědem, až po žáka Nováka, který se před dnešní hodinou dějepisu vinou obdobně neblahých okolností zapomněl podívat na význačné politiky listopadu 1989.

Vytoužená neviditelnost má i své háčky. Lydský král Gýges ještě jako pouhý pastýř našel zlatý prsten, jehož pootočením se stal neviditelným. Nejdříve pomocí této rané technologie stealth odhaloval nepravosti, čímž pomáhal spravedlivé vládě krále Myrsila zvaného též Kandaulus, tedy „Psodav“.

Ten se před svým služebníkem vytahoval krásou manželky; dokonce ho vyzval, aby se přesvědčil na vlastní oči. Když se královna dověděla, že ji za souhlasu Myrsila očumoval neviditelný, manželova deviace (vzrušování se předváděním nahé partnerky, tedy kandaulismus) ji rozladila. Požadovala, aby Gýges zemřel, nebo trapný fórek zaplatil životem její muž.

Gýges se rozhodl pro variantu bé a vzal si vdovu, která pak musela být věrná, neboť si nebyla nikdy jistá, že se na ni odněkud nevykukuje. Báje i sci-fi nebo fantasy literatura si prostě s neviditelností rády hrají, ovšem je-li tato zajímavá vlastnost zneužita, bývá její nositel potrestán. Vojáci se ovšem o tresty nestarají.

Sice dlouho trvalo, než odložili zdaleka viditelné červené a bílé uniformy se zářícími prýmky, ale pak to šlo ráz naráz. Což o to, nějaké ty větvičky a místní porost na sebe člověk v uniformě navěsil, jakžtakž to dokázal i s tankem, ovšem s letadly a loděmi to bylo horší. Už ale za druhé světové války přišly chytré hlavy na to, že letadla stačí nasvítit, aby se proti světlé obloze nejevila tak tmavá a nepřítel byl zmaten.

Projekt Yehudi, jehož součástí tato metoda byla, pomáhal bombardovacím letounům spojenců pronásledovat německé ponorky. O zneviditelnění letadel se dlouho snažilo americké letectvo a výsledek se dostavil roku 1975 v podobě projektu stroje F-117. Stealth ovšem u tohoto letounu znamená, že jej „nevidí“ radar, jehož paprsky se díky tvaru draku dílem odrážejí nazpět minimálně, navíc nátěr či spíše potah velkou část směrovaných paprsků pohltí.

Vidět F-117 systémem NVV (na vlastní voči) však nepředstavuje žádný problém. Ještě jednou byla oprášena kamufláž a vše od polní uniformy po mobilní techniku dostalo takzvanou digitální kamufláž, což jsou nepravidelně rozmístěné obdélníky (o návrh se stará počítač) v různých odstínech jedné barvy. Což sice zase mate pozorovací systém NVV, ale radaru to nevadí. To ovšem neznamená, že to s tou neviditelností můžeme zabalit.

Například umění chytit rybu oštěpem (jsme-li nad vodou a ona v ní) spočívá především v odhadu chyby, neb se kvůli rozdílnému lomu světla šupináč zdá být jinde, než je. Maxwellovy rovnice popisující šíření elektromagnetických vln byly sto let obdivovány a využívány, než si v 60. letech minulého století povšiml ruský fyzik Viktor Veselago, že jejich řešením může být i záporný index lomu.

Pakliže bychom toto akceptovali pro náš příklad s rybou, mohli bychom ji „vidět“ plavat třeba nad hladinou. Vědci začali hledat látky, které by záporný index lomu vykazovaly – metamateriály. Obyčejné sklo je průhledné, protože jím světlo proniká, metamateriály by světlo vlastně obtékalo. S trochou nadsázky řečeno by náš pohled tank z metamateriálu „obtekl“ a uviděli bychom až předměty za ním – třeba průvod s mávátky a mírovými holubicemi.

V přírodě ale nic takového není, člověk si metamateriál musí vyrobit. Ve struktuře těch, co byly zatím navrženy i vyrobeny, se například střídají stříbrná nanovlákna zapuštěná v oxidu hlinitém a hořečnatém. V roce 2006 se na Dukeově univerzitě v Durhamu v Severní Karolíně už podařilo takto zamaskovat několik centimetrů velký měděný váleček.

Jsou tu ovšem ještě další problémy. Metamateriály maskují vždy jen před určitou frekvencí vlnění, takže si musíme vybrat, jestli budeme „zneviditelňovat“ proti radarům, či infračervenému, nebo třeba i jen modrému světlu. Nemůžou zatím být ohebné, tudíž z nich nevyrobíme uniformu ani čarodějný plášť.

Ten největší nedostatek je podobný problému jednoho právě dostavěného hotelu, v němž byly dveře toalet opatřeny jednosměrným sklem. Montáž kdosi podcenil, a tak zatímco člověk na toaletě se mohl zkoumat v zrcadle, okolojdoucí se bavil. Maskovaný metamateriálem totiž neuvidí ven. Šmírující Gýges by tak vidět nebyl, ale ani on by z královniných vnad nic neměl.

Zdroj: MF Plus

Nejčtenější