Sasanky jsou chiméry

Jaroslav Petr  |  Příroda

Organismus mořské sasanky tvoří ve skutečnosti několik jedinců, kteří splynuli v jedno tělo. Podobný fenomén je znám i u člověka.

Chimérismus nemá v biologii mnoho společného s nereálnými představami – chimérami. Jako chiméru označují vědci živočichy, kteří vznikli splynutím několika zárodků do jednoho těla. Na chiméře není obvykle nic nápadné. Vypadá stejně jako ostatní příslušníci jejího druhu. Tělo však má poskládané z buněk náležejících původně několika různým jedincům, což lze prokázat genetickými testy.

Chimérní sasanky

Annie Mercierová z Memorial University Ocean Sciences pozorovala vývoj zárodků mořských sasanek kočičích (Urticina felina) a přitom si povšimla, že některé navzájem splývají. Odebrala tyto zárodky z kolonie a chovala je jednotlivě ve zvláštních nádržích. Z většiny se vyvinuly zdravé sasanky, které se ničím nelišily od svých vrstevníků. Sasančí chiméry byly jen trochu větší.

„Kdybych sama neviděla, že tyto sasanky vznikly splynutím několika zárodků, tak bych to na nich nepoznala. Chimérismus může být v přírodě mnohem rozšířenější, než se momentálně domníváme, protože ho nedokážeme u živočichů odhalit,“ říká Annie Mercierová.

Jak vyplývá z výsledků studie publikované ve vědeckém časopise Proceedings of the Royal Society B, chiméry mají v některých ohledech dokonce nad normálními sasankami navrch. Rychleji rostou, jsou větší a dříve pohlavně dospívají. Mohlo by se zdát, že pro embrya není nic lepšího, než když navzájem splynou a vytvoří chiméru. Tak tomu ale není. V těle chiméry nemají jednotlivé zárodky zaručen „spravedlivý podíl“.

Evolučně je nejdůležitější, aby buňky zárodku daly v chiméře vzniknout pohlavním buňkám. Jeho dědičnou informaci pak předá chiméra na další pokolení. Některá embrya mohou na účasti při tvorbě chiméry prodělat, protože se podílejí jen na budování těla, ale pohlavní buňky nevytvoří. Pro dědičnou informaci embrya, jež se nedomohlo podílu na tvorbě pohlavních buněk, je chiméra genetickou slepou uličkou.

Jedna máma, dva tátové

U člověka mohou vzniknout chiméry zcela spontánně v případě, že se v těle matky vyvíjejí dvě embrya. Za normálních okolností se z nich narodí dvojvaječná dvojčata. Pokud ale embrya splynou, narodí se z nich jen jedno dítě, které má tělo poskládané z buněk obou sourozenců. Ve většině případů unikne chiméra pozornosti, protože se nijak neliší od jiných lidí.

Existují však případy, kdy je chimérismus těžko k přehlédnutí. Byl například popsán případ, kdy ženě dozrála v těle dvě vajíčka a tato žena měla následně pohlavní styk s dvěma různými muži. Každý patřil k jinému etniku – jeden byl Afričan a druhý Asiat. Každý otec oplodnil jedno vajíčko. Vznikla dvě embrya, která měla sice stejnou matku ale různé tatínky. Obě embrya splynula a vytvořila chiméru. Ta měla různé části těla vybudované z buněk různých zárodků. Platilo to i o pokožce, na které se jasně ukázaly vlohy pro barvu kůže předané embryím jejich otci. Protože zastoupení buněk jednotlivých embryí je v těle chiméry náhodné, vytvořily buňky na kůži lidské chiméry nepravidelné skvrny a pruhy ze žluté a černé kůže.

Nejčtenější