Ryba s přidanými růstovými geny přibývá rychleji

Josef Tuček  |  Věda
Úspěch? Dva stejně staří lososi, jeden z nich dostal navíc geny pro tvorbu růstového hormonu.

Běžný losos dorůstá tržní velikosti za třicet měsíců. Lososi chovaní ve společnosti AquaBounty ty ve městě Waltham v americkém státě Massachusetts jí dosáhnou už za 18 až 24 měsíců.

Zdejší vědci lososům přidali do jejich přirozené genetické výbavy dva geny z jiných ryb. Díky tomu se v jejich těle vytváří víc růstového hormonu, takže přibývají rychleji. Na americké Univerzitě v Rhode Islandu zase vědci vymysleli jiný postup, tentokrát pro pstruha.

Genetickými úpravami mu v těle zablokovali přenos signálů o tom, kdy se má zastavit růst. Pstruhům tedy naroste zhruba dvojnásobně víc masa, ale ostatní orgány zůstanou běžně velké, takže ryba celkově spotřebuje pro růst méně než dvojnásobek potravy.

Má to ovšem podstatnou nevýhodu. Americké, podobně jako evropské úřady nedaly povolení k prodeji a konzumaci geneticky upravených ryb. Výzkumníci doufají, že povolení časem získají a změní situaci na trhu. Zájem zákazníků o ryby roste, například u lososa už zdaleka nestačí jeho běžný lov v přírodě, vykrmuje se v rybích farmách.

Kdyby tedy ryby rostly rychleji, lépe by uspokojily poptávku. Zatím však jedinou zemí, která už více než před deseti lety oznámila, že povolí dobrovolníkům pojídat geneticky upravené ryby, je Kuba. Tamní genetikové vložili gen pro vytváření růstového hormonu do tilapie, sladkovodní ryby podobné kaprovi.

Odborníci se však obávají, že by geneticky upravená ryba mohla uniknout z chovné nádrže do volné přírody. Protože rychleji roste, měla by konkurenční výhodu, takže by mohla vytlačit přirozené rybí populace. A z uzavřených nádrží se může dostat třeba tak, že rybí jikry náhodně nabere na nohy vodní pták a zaletí s nimi na jiné jezero nebo řeku.

Zdroj: E15

Nejčtenější