Rodinka australopiteků ve smrtící pasti

Jaroslav Petr  |  Historie
Ilustrační foto

Čtyřčlenná rodina pravěkých tvorů se před dvěma miliony lety zřítila do propasti. Dnes jejich ostatky osvětlují počátky vzniku člověka.

Těžko říci, co se před dvěma miliony lety stalo poblíž dnešní Malapy v Jižní Africe. Do propasti vzniklé zhroucením stropu velké jeskyně se tu zřítila čtveřice australopiteků. Dospělý samec, dospělá samice, mladá samička a asi rok a půl staré mládě, zřejmě tvořili základ rodiny. Mohl to být otec, matka a dvě děti. Snad se stali obětí vlastní nepozornosti při nevinné vycházce. Možná se zřítili na útěku před hladovou šelmou. Každopádně našli na dně propasti smrt a jejich ostatky nyní pečlivě zkoumají vědci.

Rodinka v pasti

Všichni čtyři australopiteci patří k nedávno popsanému novému druhu Australopithecus sediba. Nález z Malapy nabízí vědcům jedinečnou příležitost zjistit, jak se tito dávní tvorové vyvíjeli od útlého dětství do dospělosti. Nález pochází z doby před dvěma miliony roků a podle objevitele Lee Bergera z university v jihoafrickém Witwatersrandu jde o tvory, kteří možná stáli u vzniku prvních lidí.

Před dvěma miliony roků žil v Africe již první člověk Homo habilis. Z tohoto hlediska přichází Bergerem objevený australopitek „trochu pozdě“. Tvor však nese celou řadu znaků, které nejsou u jiných australopiteků běžné a vědci se s nimi obvykle střetávají u pravěkých lidí. Nápadný je například tvar pánví obou samic, které mají mnoho z lidských proporcí. Lidské rysy nesou i zuby a kosti prstů. Především palec ruky je nápadně delší, než krátké palce většiny australopiteků.

Video shrnující objev profesora Bergera.

Australopitek s lidskou stavbou mozku?

Jedinečnou příležitost nabídl vědcům nález minerálů, které v průběhu let vyplnily nitro jedné z lebek. Jde o jakýsi přírodní odlitek mozkovny, který napovídá mnohé o stavbě mozku tohoto australopiteka. Mozkovna byla sice malá, ale anatomie mozku nesla už některé pokročilé vývojové rysy. Přední mozek zaujímal například v lebce mnohem více místa než u jiných australopiteků. To by dokazovalo, že mozek našich předků nejprve změnil svou vnitřní stavbu a teprve následně prodělal nápadné zvětšení.

Lee Berger netrvá kategoricky na tom, aby byl Australopithecus sediba zařazen mezi přímé předky dnešního člověka. Tato možnost by se otevřela, kdyby další nálezy prokázaly, že starší zástupci tohoto druhu australopiteků žili v dobách před objevením prvních zástupců rodu Homo. Je možné, že Australopithecus sediba je potomkem předka, z něhož se vyvinuli i první lidé.


Tip: Záznam oznámení objevu Australopithecus sediba.

Nejčtenější