Roboti budou mít vlastní internet. A bez reklam

Karel Javůrek  |  Počítače

Aby mohli roboti snadno získávat nové znalosti a sdílet své poznatky, budou mít k dispozici vlastní internet, který bude bez reklam či spamu. Je libo SkyNet?

Internet je jistě jedním z klíčových milníků ve vývoji člověka. Tato síť se však během svého rozvoje začala potýkat s problémy spamu, duplicitního obsahu a spousty informačního šumu. Kvůli peněžnímu zisku jsou tvořeny miliony zbytečných stránek s neověřeným obsahem, které mají pouze zmást příchozí uživatele, donutit je kliknout, prohlédnout reklamu nebo přesměrovat na jiné stránky.

Přestože je na internetu takřka jakákoli informace, začal být problém s nalezením té správné. Dobrým směrem šla zcela určitě Wikipedia. Jedná se o největší encyklopedii lidstva, kterou tvoří lidé pro lidi. Klade důraz na ověřitelné a věrohodné zdroje a pravidelnou kontrolu jednotlivých stránek prostřednictvím administrátorů.

Tvorba informací pomocí davu je zkrátka extrémně výhodná a rychlá. To ocenil i Google v rámci sběru hlasových vzorků pro překlad hlasu na slova nebo u samotného vyhledávání a statistiky.

Robot se potřebuje ještě hodně učit

Pokud budeme mít v budoucnu pokročilé a univerzální roboty s mnoha senzory a funkcemi, je nezbytné, aby se dokázali přizpůsobovat. S tím samozřejmě souvisí určitá míra učení a schopnost porozumět nejen hlasu, ale také obrazu.

Náhrada sestřiček bude inteligentní (Zdroj: RoboEarth)
Náhrada sestřiček bude inteligentní (Zdroj: RoboEarth) 

V roce 2011 počítač IBM Watson dokázal poprvé porazit člověka ve hře Riskuj. Zvítězil nad lidskými protivníky v odpovídání na jakoukoli známou otázku, která má odpověď.

Z pohledu samotné informace to sice nevypadá nijak složitě, vždyť odpověď na otázku dokáže nalézt i malé dítě, které dokáže pracovat s internetem. Počítač, tedy vlastně program, však obsahoval vlastní interní databázi, ve které odpověď hledal.

Logo IBM Watson, počítače, který odpoví na otázku

S tím ale souvisí to nejdůležitější, co museli programátoři během let vývoje překonat: pochopení lidské řeči, vět a slov. Počítač totiž stejně jako lidští soupeři nedostal jasně heslovité otázky, ale běžně zkonstruované věty. Program tak musel pochopit otázku a zjistit, co je tedy předmětem odpovědi. Jde tedy o naprosto shodný systém jako u našeho mozku, který pracuje nejen s gramatickou, ale i sémantickou stránkou informace.

Vlastní databáze má tak značnou výhodu u jednoduchých informací typu soutěže Riskuj, ale jak už jsme psali mnohokrát, samotné informace nemají v naší době žádnou hodnotu. Co ale v případě zvukových či obrazových informací? Tady nastupuje RobeEarth.

RoboEarth aneb Internet pro roboty

Projekt RoboEarth má za cíl vytvořit univerzální informační síť a databázi pro všechny roboty. Programovat systém, který by pracoval s „lidským internetem“, je zbytečně složitý úkol plný problémů. Je zde spoustu spamu, špatných, nepřesných a neúplných informací. V tomto internetovém zmatku se snadno ztratí i inteligentní člověk s vlastním mozkem.

Cílem je tak vytvořit zcela oddělenou podobu internetu včetně specializovaného programovacího jazyka (PDF). Bude obsahovat všechny možné informace ve velmi dobře setříděné podobě, stejně jako to můžeme pozorovat u lidské Wikipedie. Robot bude moci k této databázi přistupovat či pravidelně stahovat aktualizace do lokálního úložiště.

Hlavní výhoda je ale ve spolupráci. Proč by totiž musel každý robot řešit opakující se problém neustále sám, když ho stačí vyřešit jednou a o výsledky se podělit v rámci sítě? Roboti v různých prostředích se budou učit rozlišné věci. Pomocí senzorů budou přijímat různé obrazy, zvuky a díky sdílené databázi může jeden robot z druhé části planety využít nabytých znalostí jiného robota.

Schema funkčnosti internetu pro roboty (Zdroj: RoboEarth)
Schema funkčnosti internetu pro roboty (Zdroj: RoboEarth)

Nejlepší příklad představuje rozpoznávání obrazu. Jeden robot si uloží do přesně strukturované databáze například obrázek hrnečku a jiný robot, který se s takovým předmětem setkal fyzicky poprvé, již bude vědět, co to je. V databázi budou samozřejmě klidně miliony hrnečků.

Google na podobném sběru už ale pracuje nyní v rámci služby Goggles. Lidé z celého světa fotí předměty a místa, neskutečně rychle zlepšují a rozšiřují databázi.

Podívejte se na první testy systému RoboEarth.

I zde vidíme postupné učení v oblastech, ve kterých zatím vede člověk. Rozpoznávání obrazu je totiž podobné jako rozpoznávání řeči. K porozumění hlasu nestačí pouze frekvenční analýza zvuku, a i u obrazu musíte vědět víc, než kolik pixelů jakých barev obsahuje. Musíte pochopit, co je zobrazeno.

Obávaný SkyNet?

Vzpomínáte na SkyNet ze slavného filmu Terminátor? V obecném pohledu se definice a využití RoboEarth nijak neliší. Jde o síť pro roboty, samozřejmě nejen pro ty fyzické, ale i pro programy. Důležitý je totiž hlavně software, který běží na „mrtvém“ hardwaru.

Prostřednictvím této sítě mohou stroje mezi sebou komunikovat, předávat si znalosti nebo informace. Každému připojenému robotovi umožní být mnohem rychleji chytřejší a využívat možností kolektivní inteligence. Toho by s omezenou a továrně předinstalovanou databází mohl jen velmi pomalu a těžko dokázat.

V tomto kontextu tak naše budoucnost nemusí vypadat zrovna růžově, ale stejně jako doposud nezbývá než doufat, že nám budou roboti především pomáhat a usnadňovat život. Alespoň do té doby, než si založí první odbory.

Nejčtenější