Reportáž: Vesmír evropskýma očima

Josef Tuček  |  Vesmír

Všechno je, jak má v řídicím středisku kosmických letů být – tři půlkruhové řady stolů s počítači jsou natočené k přední zdi osazené velkými obrazovkami, údaji o aktuálním času na různých místech zeměkoule či digitálními daty o významných umělých tělesech ve vesmíru. Až na jeden „detail“: nikdo tu není.

„Návštěvy bývají zklamány,“ připouští Paolo Ferri, jeden ze šéfů misí Evropské kosmické agentury ESA. „V tomto sále sedíme jenom při klíčových okamžicích nebo v krizových situacích. Jinak se všechno řídí z jiných míst, třeba z menších místností tady v budově.“ A tak tu o kus dál, za prosklenými dveřmi malých sálů, sedí u počítačů týmy, které sledují, jestli v pořádku putuje vesmírem například sonda Rosetta.

Nikde nikdo. Hlavní řídicí středisko ESA v Darmstadtu je prázdné – žádná evropská mise nyní není
ve své klíčové fázi

Ta byla vypuštěna v roce 2004 s cílem přistát v roce 2014 na kometě 67/P, pojmenované po jejích ruských objevitelích Klimu Čurjumovovi a Světlaně Gerasimenkové. Také zde sledují řadu družic oblétávajících Zemi a podávajících data o meteorologické situaci, o stavu tropických pralesů či o pohybu prachu ze sopečných výbuchů.

Nenastane-li problém s některou ze současných misí, začnou se letoví operátoři scházet ve velkém sále řídicího střediska až příští rok, kdy budou trénovat vypuštění družice Gaia, nesoucí dva dalekohledy pro sledování vzdáleného vesmíru. Sondu má do kosmu vynést ruská loď Sojuz v roce 2012.

Zaseknuté rameno rozehřálo Slunce

Jsme v německém Darmstadtu, hlavním řídicím centru vesmírných misí Evropské kosmické agentury ESA. Naposledy tu měli fofr v létě. Jedna družice měla potíže, nedařilo se jí roztáhnout sluneční panely, protože titanové rameno se zaseklo. Řídící tým vymyslel, že natočí družici stávkujícím ramenem ke Slunci. To ohřálo nefungující kloub, který se rozevřel, a vše bylo v pořádku. „To víte, družice jsou jako malé děti nebo stará auta – jsou s nimi problémy,“ směje se Paolo Ferri. „Ale potíží máme pořád míň.“

Středisko v Darmstadtu, kde pracuje 750 lidí, už řídilo 57 evropských misí a 102 misí pro evropské národní kosmické agentury, pro jiné státy či společnosti, které si zdejší pracovní čas pronajaly. „Nejzajímavější byli Číňané. Když sem poprvé přišli domlouvat spolupráci, nemluvili o penězích, ale nabízeli barterový obchod – vy nám poskytnete pracovní čas a my vám za to dáme nějaké zboží,“ vzpomíná Jocelyne Landeauová-Constantinová. „Ale tyhle příjmy pro nás nejsou rozhodující. Přednost mají vždycky naše mise.“

Bez lanka do kosmu nevstupujte

Půldruhé hodiny autem odtud, u Kolína nad Rýnem, sídlí jiné středisko ESA. Tady mimo jiné cvičí astronauty – evropské, americké, ruské, japonské i kanadské. Za skleněnými dveřmi návštěvníka ovane horký vzduch nasáklý chlorem – jako u bazénu. Však tu také bazén mají. Proti těm na plavání má hloubku deset metrů a astronauté v něm trénují pohyby ve stavu beztíže.

I tady by novinář vyletěl z kůže – opravdový trénink tu bude až o den později. Novinářskou návštěvu sem pozvali dříve, aby nepřekážela, což je pro výcvik dobré, ale pro novináře k uzoufání. U bazénu si však můžeme prohlédnout maketu vnějšího tvaru evropské kosmické laboratoře Columbus. Originál je nějakých 350 kilometrů nad Zemí připevněný k Mezinárodní kosmické stanici a astronauté v něm dělají vědecké experimenty.

Columbus. Až se maketa evropské kosmické laboratoře ponoří do bazénu, budou astronauté trénovat, jak se kolem ní pohybovat ve stavu beztíže

Kopie tady se ponoří do vody a posádka ve zjednodušených skafandrech trénuje, jak se kolem ní pohybovat. „Hlavně nesmějí zapomenout se vždycky přicvaknout na takové lanko, jinak by mohli zmizet ve vesmíru,“ ukazuje na břehu jeden z instruktorů Hervé Stevenin.

Zatím v cizích lodích

Ve vedlejším hangáru mají kopii laboratoře Columbus s jejím vnitřním vybavením. V ní trénují všichni astronauté, kteří budou laboratoř používat. O kus dál ční další chlouba evropské kosmonautiky – přesná maketa automatické kosmické nákladní lodi ATV, připevněná na kopii ruského modulu stanice ISS. Ke stanici zatím přilétla jedna loď ATV, let další se plánuje na únor.

Všichni astronauté, kteří v tu dobu budou na kosmické stanici, si tedy museli tady u Kolína vyzkoušet, jak se budou v lodi pohybovat. V příštích letech tu budou trénovat i nové evropské astronauty – k osmi současným, kteří postupně odcházejí, přibylo šest nových. Ani jeden z nich není Čech, protože v době výběru ještě Česko nebylo členem ESA. Do vesmíru budou i nadále létat na ruských a budoucích amerických kosmických lodích. Evropa ještě kosmické plavidlo schopné přepravovat lidi nemá.


ESA v datech

Založena: 1975
Členové: 18 evropských zemí, spolupracující Kanada
Nejmladší člen: Česko, přijato v roce 2008
Rozpočet: 3591 milionů eur
Český příspěvek: 10,6 milionu eur

Nejzajímavější mise ESA

  • Huygens: sonda, která oblétla Saturn a v lednu 2005 přistála na jeho měsíci Titanu
  • Smart 1: družice, která v roce 2006 záměrně narazila do Měsíce, aby se dalo sledovat jeho složení
  • Herschel: kosmická observatoř připravená ve spolupráci s americkou NASA a vypuštěná do vesmíru v roce 2009
  • Rosetta: sonda vypuštěná roku 2004 směřuje ke kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko, k níž přiletí v roce 2014
  • Mars Express: sonda oblétávající od roku 2003 planetu Mars
  • Venus Express: sonda oblétávající od roku 2006 planetu Venuši
  • Columbus: evropská kosmická laboratoř připojená od roku 2008 k Mezinárodní kosmické stanici ISS
  • ATV: evropská automatická nákladní kosmická loď – první přilétla ke stanici ISS v roce 2008, druhá je plánována na únor příštího roku
  • BeppiColombo: sonda připravovaná společně s japonskou kosmickou agenturou JAXA, má letět v roce 2014 k Merkuru
  • ExoMars: evropský robot, který má být vyslán zřejmě v roce 2018 na Mars

Zdroj: E15
Foto: Josef Tuček

Nejčtenější