Proč někdo stárne rychleji

J. PETR  |  Věda

Říká se, že čas měří všem stejně a že je to jediná absolutní spravedlnost na tomto světě. Jak ukázal výzkum týmu vedeného Nileshem Samanim z University of Leicester, tak je tento předpoklad od základu chybný. Někomu tikají vnitřní biologické hodiny rychleji, jinému pomaleji.

Běžící biologický čas lze měřit pomocí telomer. To jsou koncové části chromozomů, na něž se dělí dědičná informace. Člověk má chromozomálních „porcí DNA“ v každé buňce šestačtyřicet. Každý chromozom má na obou svých koncích telomeru, která jej chrání podobně jako umělohmotné koncovky nedovolí třepení tkaničky do bot. Při dělení buněk se telomera pokaždé o kousíček zkrátí. Každý z nás se rodí s dlouhými telomerami a umírá s telomerami „opotřebovanými“ všemi děleními, které buňky jeho těla za život absolvovaly.

Výjimku z tohoto „ošoupávání“ telomer mají jen vybrané typy buněk, např. pohlavní buňky nebo buňky většiny nádorů. Samani zjistil, že se každý člověk rodí s jinak dlouhými telomerami, přičemž pokrevní příbuzní mají délku telomer podobnější než lidé, které pokrevní příbuzenské pouto neváže. To naznačovalo, že velikost ochranné „koncovky“ chromozomů je určena dědičně.

Analýzou dědičné informace více než 3000 různých lidí Samani tento dědičný faktor rychlejšího stárnutí odhalil. Zjistil, že lidé s kratšími telomerami nesou zvláštní variantu DNA v blízkosti genu TERC. Pokud zdědíme jednu kopii této varianty DNA, pak máme v padesáti telomery zkrácené jako většina lidí ve věku 54 let. A pokud zdědíme tuto variantu DNA od matky i od otce, pak nás v padesáti čeká zkrácení telomer odpovídající věku 58 let.

V populaci, kterou vědci prověřili, neslo jednu „zkracovací“ variantu DNA 38% lidí. Dva výtisky této varianty DNA si neslo v buňkách 7% lidí. Vědci se zatím soustředili jen na efekt této varianty DNA na délku telomer. Nezabývali se jejím vlivem na zdraví, nástup chorob typických pro vyšší věk nebo dokonce na nástup vnějších známek stárnutí, jak jsou např. šedivějící vlasy nebo vrásčitá kůže. To bude předmětem dalšího výzkumu.V první fázi se chce Samani soustředit na vliv varianty DNA a rychlejšího „opotřebení“ telomer na výskyt kardiovaskulárních chorob.

„Viděl jsem lidi, kterým bylo osmdesát a měli cévy v naprostém pořádku. A viděl jsem čtyřicátníky s rozvitými kardiovaskulárními chorobami,“ říká Samani. Vědce by zajímalo, jak se varianta DNA podílí na zkracování telomer. Zřejmě promlouvá do toho, jak intenzivně pracuje gen TERC. O něm je známo, že se podílí na tvorbě enzymu, jenž má na starost prodlužování telomer.

Nejčtenější