Proč je sluneční korona žhavější než povrch Slunce?

Jaroslav Petr  |  Vesmír
Ilustrační foto (Foto: Shutterstock)

Svrchní vrstva sluneční atmosféry – korona – je překvapivě horká. Američtí a japonští vědci přišli na to, co ji ohřívá.

Slunce ničitel

V nitru Slunce panuje pekelná teplota 15 milionů Kelvin. Na povrchu naší hvězdy je „chládek“ – pouhých 6 000 Kelvin. Svrchní vrstva sluneční atmosféry označovaná jako korona je ale asi stokrát teplejší než povrch Slunce.

Vysoká teplota nutí koronu k neustálému rozpínání. Vzniká tak proud elementárních částic označovaný jako sluneční vítr. Ten se řítí kolem Země rychlostí 400 kilometrů za sekundu. V každém kubickém centimetru kosmického prostoru v okolí Země se díky slunečnímu větru nachází zhruba 10 až 100 částic.

Snímek povrchu Slunce (Foto: NASA)
Snímek povrchu Slunce (Foto: NASA)

Příčina vysokých teplot v koroně není úplně jasná. Děje ve Slunci a jeho atmosféře jsou velice bouřlivé a komplikované a člověk je pozoruje z uctivé vzdálenosti. Ale poznávat je musíme, protože mohutné erupce mohou dopravit částice vyvržené Sluncem až k Zemi. V lepším případě je výsledkem takové erupce polární záře. V horších případech mohou být poškozeny satelity a posádky stanic na oběžné dráze kolem Země.

V extrémních případech může magnetické pole indukované pohybem nabitých slunečních částic vyřadit z činnosti například elektrické rozvodné sítě. Lidstvo existenčně závislé na elektřině, elektronice a satelitech je tedy slunečními erupcemi snadno zranitelné.

Žhavé spikuly

Nejnovější měření americké družice Solar Dynamic Observer (SDO) a japonské sondy Hinode odhalila v povrchových vrstvách Slunce netušený zdroj tepla a vnesla jasno do záhady „příliš horké“ korony.

Obrázek družice SDO (Foto: NASA)
Obrázek družice SDO (Foto: NASA)

Povrch Slunce není hladký. Z jeho povrchu neustále tryskají z povrchu proudy žhavého plynu, které vystoupají do výšky několika tisíc kilometrů, pak se obrátí a padnou zpátky na Slunce. Mezitím se už však derou do výše nové proudy. Tyto tzv. koronální spikuly dodávají povrchu Slunce „chlupatý“ vzhled. Družice SDO a Hinode změřily teplotu v koronálních spikulích s přesností, jaká nemá obdoby.

Ukázalo se, že většina plasmatu ze spikulí má teplotu mezi 20 000 a 100 000 Kelvinů. Malá část této masy ale dosahuje teploty kolem milionu Kelvinů. Je zřejmé, že se plasma tryskající z povrchu Slunce ve větších výškách silně zahřívá. Zdroj tohoto tepla i energie, jež uvádí do pohybu plasma ve spikulích, ale nejsou zatím příliš zřejmé. A tak je na Slunci stále na čem bádat.


Tip: Video se spikulemi.

Nejčtenější