Proč bránil Galileo Koperníka?

Jaroslav Petr  |  Historie

Zvolání „A přece se točí!“ patří k nejslavnějším výrokům Galilea Galilei, i když jej tento italský astronom s vysokou pravděpodobností nikdy nevyřkl. Neoddiskutovatelný je jen fakt, že Galilei patřil k předním zastáncům Koperníkova heliocentrického systému a vytrpěl si za to své. Byl opakovaně vyslýchán inkvizicí a strávil léta v domácím vězení.

Z nejnovějších výzkumů amerického fyzika Christophera Graneyho z Jefferson Community and Technical College v kentuckém Louisville vyplývá, že Galileiho vlastní pozorování vesmíru vyznívala spíše ve prospěch starší chybné koncepce geocentrického systému, jak ji formuloval v 16. století Tycho Brahe. Galilei tedy při své podpoře Koperníka nevycházel z dat, která si sám ověřil. Spíše to vypadá, že slepě věřil tomu, co si přečetl v Koperníkových spisech.

V dobách Galileových nebyla známa optická difrakce a tento fenomén zkresloval výsledky tehdejších astronomických pozorování. Galilei proto viděl hvězdy jako soustředné kroužky a zdály se mu větší, než ve skutečnosti byly. Také při měření vzdálenosti vesmírných objektů docházel Galilei k chybným závěrům. Hvězdy se mu v důsledku difrakce jevily ve srovnání s realitou jako tisíckrát bližší.

Stejné výsledky jako Galilei získal velmi obdobným dalekohledem německý astronom Simon Marius. Ten objevil měsíce Jupitera údajně jen několik dní po Galileovi. Byl to právě Marius, kdo dal čtyřem z těchto těles jména Io, Europa, Ganymédes a Callisto. Německý astronom došel na základě svým měření k závěru, že se Korpeník mýlí, když tvrdí, že hvězdy jsou od Země velmi daleko a pozemskému pozorovateli se jeví jako body.

Marius viděl díky difrakci hvězdy jako kotoučky a vyvodil z toho, že hvězdy jsou poměrně blízko. Přesně tak, jak to předpokládal Tycho Brahe. Marius považoval výsledky svých pozorování za jasný důkaz o správnosti teorie, podle které je Země středem vesmíru, Měsíc a Slunce obíhají kolem Země a zbývající planety pak krouží kolem Slunce. Hvězdy se měly nacházet mimo tento systém na nehybné sféře. Kdyby se Galileo držel toho, co viděl ve svém dalekohledu, musel by dojít ke stejným závěrům jako Marius.

Z neznámých důvodu se však nadchl pro Koperníka a propagoval jeho pojetí vesmíru. V Galileově době se Braheho geocentrický systém těšil mezi astronomy stále ještě poměrně velké vážnosti a hlásit se k němu nebylo vnímáno jako chyba nebo dokonce ostuda. Graney je přesvědčen, že Galilei věděl mnohem více, než kolik toho svěřil papíru. Nevylučuje, že italský astronom měl k dispozici data, která jej přivedla do tábora Koperníkových zastánců.

Nejčtenější