Předpovídání budoucnosti: mýlit se je lidské

Karel Javůrek  |  Technika
Ilustrační foto (Foto: Shutterstock)

Proč stále nelétáme na Měsíc ani nepoužíváme létající automobily? Proč většina vědeckofantastických předpovědí nevychází? Odpověď najdete v budoucnosti.

Pokud jste někdy viděli staré předpovědi budoucnosti, které odhadovaly, jak bude vypadat svět, co budeme používat a podobně, obvykle šlo o velmi směšné představy. Většina těchto výhledů do budoucnosti je totiž nepromyšlená, nezabývá se souvislostmi, důvody a dalšími aspekty, které hrají v běžném světě důležitou roli.

Lze tedy vůbec předpovědět globální vývoj lidstva v širším směru?

Zveličovat co se dá

Základní chybu si ukážeme na jednoduchém příkladu. V době prvního letu do vesmíru a po přistání na Měsíci začalo mnoho „futurologů“ tuto představu zveličovat a tím předpovídat budoucí vývoj: Každodenní lety do vesmíru s celou rodinou, cestovní výlety na Saturn a Mars. Luxusní hotely na Měsíci s výhledem na naši Zemi, včetně procházek po písečné krajině s nízkou gravitací.

Tato předpověď je z mnoha pohledů nesmyslná (viz Cestování vesmírem pro začátečníky), důvodem je použití jednoduchého zveličování stávajícího vývoje. Svět ale takto nefunguje. I když již máme technologie, které by tyto představy teoreticky bez problému splnily, nikam nelétáme. Proč? Protože je to zbytečné. Lze si jen těžko představit, že by bylo v masovém zájmu dívat se na šedý písek ze stejné blízkosti, jako ho vidíme na monitoru. Na Měsíci není nic, jen písek a výhled na hvězdy a Zemi, stejně tak i na Marsu.

Konkurence v podobě bohatých krajin Země s nedotčenou přírodou, překrásnými plážemi, křišťálově čistou vodou a příjemným teplem spolu s úchvatným pohledem na zapadající Slunce či neprozkoumané skalní útvary zkrátka nabízí mnohem větší zážitek a potěšení. A to se jen tak nezmění. Určitě ne v nejbližších desetiletích nebo stoletích.

Vesmírný zážitek je ve skutečnosti značně nudná záležitost. Vychází sice z našeho nutkání poznat něco nového (jeden ze základních prvků přežití), ale po první zkušenosti to bude asi stejně zábavné, jako sledovat černý obraz na televizi či pozorovat hvězdnou oblohu. Ano, každý se občas zadívá vzhůru a zapřemýšlí, ale určitě bychom za výlet, který je navíc spojený se značnou dávkou nebezpečí, neplatili horentní sumy.

Efektivita a zbytečnost

Další velkou chybou je nepromyšlený důvod, proč bychom měli určitou technologii využívat. Jako příklad uvedu představy o létajících automobilech a dalších futuristických možnostech přepravy. Proč bychom se složitě přepravovali, když většinu věcí dokážeme zařídit i na dálku? Tento problém jsme již řešili ve článku „Virtuální realita místo teleportace. Přivítejte Matrix“.

Podívejte se na zajímavou předpověď budoucnosti, video je z roku 1967.

S rostoucím rozvojem celosvětové sítě je možné mít videokonferenci s lidmi rozmístěnými po celém světě. Uvidíte je a uslyšíte stejně, jako kdybyste s nimi byli na jednom místě. Samozřejmě, že to zatím není příliš dokonalé, ale kvalita se zvyšuje a za několik let nebude problém rozlišení Full HD s vynikající kvalitou i prostorovým zvukem. Do toho si přidejte trojrozměrný obraz a zážitek se začíná velmi blížit realitě.

To je přesná ukázka efektivity – najít cestu, která skýtá mnohem více výhod, má méně problémů a je nesrovnatelně levnější a jednodušší. Na tyto vlastnosti musíme vždy myslet, protože nežijeme a asi nikdy ani nebudeme žít v utopickém světě kde je vše zadarmo.

Všechno má svůj čas

Přestože se technologie rozvíjí exponenciální rychlostí, vždy musíme ke všemu přistupovat střízlivým odhadem podle určitých milníků a záchytných bodů. Některé předpovědi futurologů sice byly správné, odhadovali je však příliš brzy. Blízké předpovídání ale souvisí především s tím, že se tito lidé chtějí daných představ dožít. To však bohužel není vždy možné.

Pokud vládnete angličtinou, můžete se podívat na dvoudílné video z roku 1964, kde slavný Arthur C. Clarke prezentuje své představy o budoucnosti a technologiích.

Rostoucí výkon počítačů patří k základní berličce, která nám ukazuje budoucí možnosti. Avšak vždy je tu spousta okolností, které musíme brát v potaz. Svět je komplexní, proto musíme uvažovat v tolika souvislostech, v kolika je to možné. IBM tak sice připravuje superpočítač, který bude mít v roce 2020 výkon jako jeden lidský mozek, přičemž rostoucí výkon, který se nezměnil již takřka třicet let, tomu dává za pravdu.

Ale představy o tom, že takový počítač převezme vládu nad celým světem a podobné katastrofické závěry nás určitě v tomto roce nečekají. Výkon je jedna část skládanky, umělá a učící se inteligence (software) je druhá. I když se vývoj i v této oblasti zrychluje, zatím nikdo neví, kdy bude v tak pokročilém stádiu, aby se něco takového mohlo teoreticky stát.

Druhý díl předpovědi Arthura C. Clarka:

Ve jménu lidstva

Ať už se jedná o internet, počítače, Facebook, navigaci a podobné technologické nástroje, vždy mají společné hlavní prvky. Novější technologie musí vždy něco usnadňovat, zlepšovat či umožnit větší možnosti, které využije většina z nás pro snazší práci, zábavu, komunikaci a podobně.

Inovace musí být zkrátka v mnoha směrech lepší. V obecném měřítku by se dalo říct, že musí lidem v něčem pomáhat nebo řešit nějaký problém i globálního charakteru. Ať už se jedná o snadné a rychlé nalezení cíle, okamžité spojení s přáteli nebo prezentace něčeho fyzického či virtuálního, stejně jako bychom to zažili v reálném světě.

Na posledním videu uvidíte reklamní spot společnosti AT&T z roku 1993, který poukazuje na budoucí technologie.

A co nás tedy čeká v budoucnosti? Na to se zkusíme zaměřit v některém dalším článku. Pokusíme se vyvarovat všech chyb a alespoň tak trochu zvýšit šanci, že se předpověď zcela nebo alespoň částečně vyplní.

Když to nevyjde

Článek zakončíme výběrem několika předpovědí, které se autorům moc nepovedly:

  • „Jízda vlakem vysokou rychlostí není možná, protože cestující nebudou moci dýchat a zemřou na udušení.“ Dr. Dionysys Larder (1793–1859)
  • „Fonograf nemá žádnou možnost komerčního využití.“ Thomas Alva Edison (1880)
  • „Rentgenové paprsky jsou jen takový hoax.“ Lord Kelvin, prezident královské společnosti (1883)
  • „Žádný stroj těžší než vzduch nemůže letět.“ Lord Kelvin (1895)
  • „Rádio nemá žádnou budoucnost.“ Lord Kelvin (1897)
  • „Kdo by ksakru chtěl poslouchat, jak herci mluví?“ H. M. Warner, spoluzakladatel Warner Brothers (1927)
  • „Není sebemenšího náznaku, že by se podařilo využít jadernou energii. Muselo by to znamenat rozbití atomu.“ Albert Einstein (1932)
  • „Raketa nikdy nebude schopna opustit atmosféru.“ New York Times (1936)
  • „Světový trh je schopen dohromady využít možná tak pět počítačů.“ Thomas Watson, IBM (1943)
  • „Televize se neuchytí, protože lidé nevydrží koukat na dřevěnou krabici každý večer.“ Darryl Zanuck, 20th Century Fox (1946)
  • „Vysavače na jaderný pohon budou realitou do deseti let.“ Alex Lewyt, prezident společnosti Lewyt vyrábějící vysavače (1955)
  • „A k čemu je to dobré?“ Robert Lloyd z IBM o mikroprocesoru (1968)
  • „Neexistuje důvod, proč by kdokoli chtěl doma počítač.“ Ken Olson, DEC (1977)

Nejčtenější