Potomek dvou otců

Helena Vrecková  |  Věda
Ilustrační foto (Foto: Shutterstock)

Myšlenka, že při rozmnožování jsou nutné samčí i samičí buňky, se do budoucna může stát mýtem. Již dnes jsou vědci schopni vytvořit potomky dvou myších samců.

Představte si katastrofický scénář, při kterém přijdou všechny ženy o život. Do nedávna by bylo jediným možným vyústěním konec lidského pokolení. To však s nynějším objevem vědců nemusí být pravdou. Vědcům z Centra pro kmenové buňky a vývojové biologie na texaské univerzitě MD Anderson Cancer Center se podařilo skloubit geny dvou otců a vytvořit z nich životaschopné jedince.

Hrátky s chromozomy

Tým vědců odebral z embrya samčího pohlaví indukované pluripotentní kmenové buňky (buňky IPS). Tyto buňky jsou nediferenciované, a proto se mohou stát jakoukoli buňkou v těle. Vědci při zkoumání těchto buněk objevili důležitou skutečnost, že přibližně u jednoho procenta odebraných buněk IPS dochází bez jasné příčiny ke ztrátě chromozomu Y. Ze samčích buněk XY se tak vytvoří buňky XO.

Vědci buňky XO izolovali a následně je injekčně vpravili do blastocysty, raného embryonálního stádia myši. Takto upravené blastocysty pak implantovali do náhradní matky. Po porodu bylo zaznamenáno, že potomky byly samice s chromozomem XO, takzvané chiméry. Ponechaly si chromozom X z původních buněk samce.

Důsledkem vpravených buněk XO bylo vytvoření dvou druhů vajíček těchto samiček. První buňky patřily geneticky zcela samičce, druhé pocházely geneticky jen od samce. Vědci nechali chiméry spářit s normálními samci a výsledkem byli samičí i samčí potomci s chromozomy dvou otců – jedním přirozeným a druhým odvozeným z kmenových buněk.

S jevem buněk XO se setkáváme i u lidí. Přesněji u žen. Toto onemocnění se nazývá Turnerův syndrom a jeho příčinou je chybějící chromozom X. Sestava pohlavních chromozomů je tedy v podobě XO. Turnerův syndrom se vyskytuje u jednoho z 2 500 ženských novorozenců. Často bývá diagnostikován až velmi dlouho po narození.

Ilustrační foto (Foto: Shutterstock)

Hlavní rozdíl mezi výskytem XO buněk u žen a u myších samic je v plodnosti. Takto postižené ženy jsou téměř vždy neplodné, zatímco myším tento problém v rozmnožování nezabraňuje.

Rozmnožování bez ženy je stále ještě kontroverzní téma

Při způsobu rozmnožování pomocí mužských genů je samice stále ještě nutná, především k poskytnutí vajíčka k vývoji chimér a k donošení plodu. Do budoucna mají vědci cíl odbourat i tuto nutnost prostředníka, zřejmě formou umělých děloh. Překážkou je však zatím ještě stálá nutnost vytváření chimér při rozmnožování tímto způsobem.

Vzhledem ke složitosti lidského genetického kódu se vědci zatím ještě nechystají zkoušet tento postup i u lidí. Ale stejně jako u jiných průlomových objevů to bude pravděpodobně jen otázkou několika let, než vědci odbourají všechny překážky.

Tento postup rozmnožování má zajisté výhody především v oblasti záchrany ohrožených druhů. V mnoha případech jsou mezi posledními žijícími živočichy daného druhu pouze samci; skloubením jejich genů by vznikli noví zdraví jedinci.

Otevírá se však ještě jedno velmi často diskutované téma, a to rodičovství homosexuálních párů. Nyní je realizovatelné jen formou adopce a svěření dítěte do péče párů stejného pohlaví. Kdyby se však ukázalo, že geny dvou otců stačí ke zrození nového života, oba partneři by byli biologickými rodiči, a tudíž by k narozenému dítěti měli stejná práva a povinnosti jako heterosexuální páry.


Tip: O reprodukci pomocí genů dvou samců informuje také web Popular Science.

Foto: Shutterstock

Nejčtenější