Plíseň řídí svého mravence

J. PETR  |  Příroda
mravenec

Představte si, že jste plíseň a potřebujete se dostat na místo, kde vládnou ideální podmínky pro váš další růst. Mělo by mít optimální teplotu, vlhkost vzduchu a vzdálenost od zemského povrchu. Jak na to? Osedláte si mravence a on už vás do „země zaslíbené“ donese. Tak to aspoň funguje v tropickém pralese mezi plísní Ophiocordyceps unilateralis a mravencem Camponotus leonardi. Mravenci žijí vysoko v korunách stromů a pro potravu sestupují na zem. Tam, se také mohou nakazit smrtící plísní. Postižený mravenec sleze z výšin pralesních stromů jen kousek nad zem, tam si najde příhodný list, zakousne se do jeho spodní strany a zemře.

Místo posledního odpočinku si nevybírá náhodně. Plíseň ho zavede tam, kam se potřebuje dostat. Mravenec se obvykle zakousne do listu v těsné blízkosti žilky ve výšce kolem 25 centimetrů nad zemí. Vyhledává severní stranu rostliny a dbá na to, aby tam vládly teploty od 20 do 30°C. Plíseň na tomto ideálním místě proroste během několika dní celým mravenčím tělem a prorazí z něj ven. Vybírá si k tomu nejslabší místo chitinové schránky mravenčího těla na zadní straně mravencovy hlavy. Poté plíseň rozprskne své spóry do okolí. Vytvoří tak „pole smrti“ o ploše asi jednoho metru čtverečního nastražené na další neopatrné mravence.

Nejčtenější