Plíce narostlé v laboratoři

Jaroslav Petr  |  Věda
Ilustrační foto

Nechat v laboratoři narůst velký a složitě utvářený orgán, jako je srdce, játra, ledvina nebo plíce, bylo donedávna nemožné.

Vědci dokázali získat jednotlivé buňky, z nichž se tyto orgány skládají, ale neuměli jim vytvořit správné „lešení“, na kterém by buňky dobře rostly a zaujímaly správné pozice. Nakonec si vědci vypůjčili hotové „lešení“ ze skutečných orgánů. Zničili a odplavili v orgánu všechny jeho buňky a získali tak bílkovinnou síť, na které jsou buňky v orgánech „zavěšeny“.

Pak toto „přírodní lešení“ ponořili do živného roztoku, do kterého přidali typy buněk potřebné pro vytvoření celého orgánu. Nemožné se stalo skutkem. Buňky si sedaly tam, kde bylo jejich místo, a množily se. Nový orgán rostl a získával všechny své funkce. Vědci doufají, že jednou vypěstují nemocnému člověku náhradu za zničené srdce, játra nebo ledvinu.

Jako „lešení“ by mohly posloužit i bílkovinné sítě z orgánů prasat. Nový orgán by se skládal z pacientových buněk a nemocný nebude mít po transplantaci problém s jeho přijetím. Tým amerických vědců vedený Laurou Niklasonovou z Yale University odebral plíci potkana, zbavil ji buněk a na takto získané „přírodní lešení“ nasadil buňky odebrané z plíce jiného zvířete.

Vznikla tak laboratorně vypěstovaná plíce, kterou vědci transplantovali do hrudníku potkana. Zvíře na ni několik hodin normálně dýchalo. Tkáň plic odebírala z krve oxid uhličitý a přiváděla do krve kyslík. „Byli jsme překvapeni, jak dobře orgán po transplantaci fungoval,“ řekla Laura Niklasonová. „Výměna plynů dosahovala 95 % normálních hodnot.“

Zdroj: Ikarie
Foto: fotobanka Shutterstock

Nejčtenější