Planetární kvartet porušuje přírodní zákony

Jaroslav Petr  |  Vesmír
Ilustrační foto

U hvězdy HR 8799 objevili vědci systém čtyř planet, který rozvrací naše stávající představy o tom, jak vznikají planety.

V roce 2008 objevil tým kanadských astrofyziků vedených Christianem Maroisem z Herzberg Institute trojici planet kroužících kolem 129 světelných let vzdálené hvězdy HR 8799. Šlo o obry typu našeho Jupitera obíhající po celkem spořádaných drahách. Planety se podařilo dokonce poprvé přímo vidět. Nyní odhalil Marois u hvězdy HR 8799 pomocí Keckova teleskopu z observatoře na vrcholku havajském vulkánu Mauna Kea čtvrtou planetu.

Čtvrtá planeta přináší zmatek

Objev zveřejněný v prestižním vědeckém časopise Nature situaci v celém planetárním systému hvězdy HR 8799 notně zkomplikoval. Hmotnostně zapadá nově objevený obr do „rodinky“ tří zbývajících planet, kde nejlehčí má pětinásobek hmotnosti Jupitera a nejtěžší je třináctkrát těžší než největší planeta sluneční soustavy. Nově objevená planeta hvězdy HR 8799 je asi desetkrát těžší než Jupiter.

Keck Observatory na Mauna Kea

Problém je s její dráhou. Ve sluneční soustavě by obíhala zhruba uprostřed mezi Saturnem a Uranem. V planetárním systému hvězdy HR 8799 jí však patří nejvnitřnější dráha o poloměru 14,5krát větším, než jaký má dráha, po které krouží kolem Slunce naše Země. Zbývající tři planety mají poloměr 24krát, 38krát a 68krát větší, než je poloměr dráhy Země.

Záhada vzniku

Hvězda HR 8799 se díky objevu čtvrté planety pyšní bezkonkurenčně největším „rozptylem“ drah planet ze všech známých planetárních systémů. A právě to je problém. Vznik takového systému se na základě stávajících teorií těžko vysvětluje.

Planety mohou vznikat několika různými procesy. Podle tzv. akreční teorie se z oblaku plynů a prachu kolem hvězdy vytvořily v průběhu milionů let nejprve prašné shluky. Ty se následně zformovaly do kamenných jader planet a tato jádra pak gravitací přitahovala z okolí plyny. Podle fragmentační teorie vznikaly planety velmi rychle – během pouhých 10 000 roků – z „odštěpených“ kusů původního oblaku prachu a plynů.


V systému HR 8799 by mohly vnější tři planety vzniknout procesy popisovanými fragmentační teorií. U nově objevené vnitřní planety se ale zdá vznik fragmentací oblaku prachu a plynů vyloučený. Mohla by vzniknout pomalými procesy popisovanými akreční teorií, ale tento způsob zrodu je zase vyloučen u vnějších planet. Nemožný se zdá i kombinovaný vznik planet, kdy by vnitřní planeta vznikla akrečními procesy a vnější planety by se zrodily z fragmentů prachového a plynného oblaku. Z charakteru drah vyplývá, že všechny čtyři planety mají společný mechanismus vzniku.


Tip: Zde si můžete prohlédnout studii uveřejněnou ve vědeckém žurnálu Nature, nebo se podívat na tiskovou zprávu z Hezberg Institute s obrázky, videem a animací pohybu planety.

Foto: Shutterstock

Nejčtenější