Paměť kostí - 1. část

Oldřich Kosť  |  Historie

Lidské ostatky nejsou pouze majetkem temnoty hrobů či žáru plamenů. Na mnoha místech světa posloužily nejen k vytvoření uměleckých děl poukazujících na pomíjivost existence, ale také jako memorandum toho, jak nelidský umí člověk být.

Kostnice v Sedlci, Kutná Hora, Česká republika

Nenápadný hřbitovní kostelík Všech svatých ve vsi Sedlec nedaleko Kutné Hory ve svých útrobách skrývá tak výjimečnou kulturní památku, že se sem za ní ročně vydávají statisíce turistů z celého světa. Sedlecká kostnice je totiž i v celosvětovém kontextu naprosto unikátní památka svého druhu a vedle opulentního chrámu svaté Barbory je bezesporu nejnavštěvovanější kutnohorskou perlou.

Na výzdobu podzemní hřbitovní kaple bylo použito kosterních pozůstatků odhadem až sedmdesáti tisíc lidí, za jejichž smrt mohla nejprve morová nákaza v polovině čtrnáctého století, později vysilující husitské války. Právě z důvodu zrušení přeplněného místního hřbitova se nápad vyzdobit z lidských pozůstatků hřbitovní kapli připisuje napůl slepému cisterciáckému mnichu, který v suterénu kaple poskládal lidské kosti do šesti pyramid.

Kostnice v Sedlci, Kutná Hora, Česká republika

Na jeho snahu navázal v poslední třetině devatenáctého století po josefínských reformách schwarzenberský řezbář František Rint. Ten kapli uvedl do podoby, v níž ji návštěvníci mohou vidět dodnes, včetně mnoha jinde nevídaných artefaktů. Z lidských kostí jsou zde stvořeny lustr, monstrance, schwarzenberský erb či několik pyramid sestavených z lebek a kostí.

Návštěvníci mohou v několika vitrínách na lebkách spatřit i pozůstatky zranění z husitských válek a celkově zde mohou vstřebat atmosféru pomíjivosti lidské existence.

Kapucínská krypta, Řím, Itálie

Řím má jistě nespočet památek, pod kostelem početí Panny Marie v ulici Vittoria Veneta nedaleko náměstí kardinála Barberiniho se však nachází jedna z nejmakabróznějších z nich. Kapucínská krypta byla zbudována na základě rozhodnutí kardinála, na jehož počest se jmenuje právě nedaleké náměstí, a navíc papežova bratra v roce 1631 a jako materiál její výzdoby posloužily ostatky odhadem čtyř tisíc kapucínských mnichů převezené sem z jiného hřbitova v Římě.

Krypta bohatě zdobená na stěnách a stropech sestává z pěti samostatných jen spoře osvětlených kaplí a sporá iluminace se jistě zasluhuje o jedinečný zážitek, který v Římě nemá obdoby. Na rozdíl od sedlecké kostnice stráží římskou kapucínskou kryptu i několik kompletně zachovalých koster mnichů, navíc oblečených do sutan, místo odpočinku mrtvých tak dostává až přízračný ráz.

Kapucínská krypta, Řím, Itálie

Podobně jako účelem kostnic nebylo děsit ubohé živé, hlavním estetickým posláním římské kapucínské krypty bylo a je poukázat na pomíjivost a marnost lidské pozemské existence. Slavné memorandum „To, co jste teď vy, byli jsme i my. To, co jsme teď my, budete i vy“ pochází právě odsud. K mnoha uměleckým počinům krypta inspirovala řadu slavných, od markýze de Sada až po Alexandera McQueena…

Kaple kostí, Évora, Portugalsko

Portugalské středozemní město Évora má sotva padesát tisíc obyvatel, jeho historie je však stará více než dva tisíce let. Kromě tajemných megalitů nedaleko města, římského Dianina chrámu z prvního století našeho letopočtu anebo akvaduktu z první čtvrtiny šestnáctého století sem turisté přijíždějí i kvůli jedinečné kostnici.

Capela dos Ossos je rozměry sice nevelká kaple hned vedle vchodu do gotického kostela svatého Františka, v porovnání s jinými kostnicemi zde ostatky posloužily přímo jako stavební a nejen dekorační materiál. Například lidské lebky jsou integrálně vsazeny do stropních kleneb a ostatky zde tvoří obložení nosných sloupů či vyplňují celé stěny kaple. Hlavním motivem kaple je pak kompletní lidská kostra, která je pozlacená.

Kaple kostí, Évora, Portugalsko

Ke stavbě kaple, již měl během šestnáctého století realizovat františkánský mnich, bylo prý použito ostatků z více než dvanácti set lidí a realizace trvala několik let. Také tato portugalská kostnice měla za úkol poukazovat k pomíjivosti existence. Nápis „My, kosti, které tu ležíme, čekáme na příchod těch vašich“ vyrytý nad vchodem tak činí dodnes. Z několika portugalských kostnic je evorská tou nejslavnější a nejnavštěvovanější.

Nekropole v Douamontu, Verdun, Francie

O jedné z nejkrvavějších bitev nejen první světové války, ale celých dějin lidstva, zde byla řeč minule. Nyní tedy o tom, co po ní zbylo. Místo bitvy dnes pokrývají nekonečné lány hřbitova a na počest obětí vyrostla ve Verdunu mohutná nekropole ukrývající ve svých útrobách kosterní pozůstatky jak francouzských, tak německých vojáků, kteří zde našli svou smrt.

Těm, jejichž jméno se podařilo zjistit, je v interiéru podlouhlé stavby opatřené miniaturními okénky věnována pamětní deska, pozůstatkům dalších sto třiceti tisíc „bezejmenných“ jsou věnovány výklenky sloužící jako kostnice. Stavba slavnostně otevřená již v roce 1932 je opatřena šestačtyřicetimetrovou „věží mrvých“, z níž je na celé bitevní panorama neveselý výhled.

Nekropole v Douamontu, Verdun, Francie

Na věži nechybí zvon, který se rozeznívá při slavnostních událostech. Součástí nekropole je také muzeum verdunské bitvy, v němž se nacházejí dochované dobové relikty, návštěvníci rovněž mohou každou půlhodinu zhlédnout její dvacetiminutovou audiovizuální prezentaci. To vše jen proto, aby budoucí generace na toto peklo na zemi nikdy nezapomněly.

Katakomby kláštera svatého Františka, Lima, Peru

Komplex baziliky a kláštera svatého Františka v samotném centru peruánského hlavního města patří mezi nejzachovalejší klenoty koloniální architektury v Jižní Americe vůbec. Jeho původní stavby pocházejí z poloviny sedmnáctého století, nicméně četná zemětřesení na něm způsobila mnoho škod. V dnešní barokní podobě vítá návštěvníky již několik desítek let.

Kostel svatého Františka byl vůbec prvním katolickým svatostánkem ve městě a odhaduje se, že jeho podzemí obsahuje ostatky více než pětadvaceti tisíc lidí, kteří se zde až do roku 1818 pohřbívali. Původně byly kosti v podzemí rozmístěny chaoticky, teprve františkánští mniši se postarali o to, aby byly uspořádány podle druhů do geometrických obrazců.

Katakomby kláštera svatého Františka, Lima, Peru

Katakomby byly překvapivě objeveny až v roce 1943 a na rozdíl od staveb nad zemí všechna peruánská zemětřesení přežily bez úhony. Jak bazilika, tak i klášter jsou dnes veřejně přístupné v rámci řízených turistických okruhů. Za vidění rovněž stojí rozsáhlá knihovna s více než pětadvaceti tisíci svazky, nejstarší na území Amerik, barokní refektář či bohatě vyřezávané kněžiště.

(dokončení příště)

Zdroj: Formen

Nejčtenější