Očištění slavného podvodníka

J. PETR  |  Věda
žáby

Chilský biolog Alexander Vargas žádá rehabilitaci Paula Kammerera, který proslul tím, že barvil nožky žab indickou tuší, aby dokázal platnost svých představ o evoluci. Kammerer je bezmála sto let považován za vědeckého podvodníka. Vargas dokazuje, že rakouský přírodovědec možná jen předběhl svou dobu.

Kammerer studoval počátkem 20. století ropušky starostlivé. Tyto žáby se páří na suchu a postrádají „pářící mozoly“, jež potřebují jiné druhy ropušek k vzájemnému přidržování, aby se při páření ve vodě nesmekaly po mokrých tělech. Kammerer nutil ropušky starostlivé k páření ve vodě a zjistil, že se u nich poměrně rychle objevily pářící mozoly. Tento fenomén odporuje Darwinově teorii a je poplatný teorii Jeana Baptista Lamarcka, který byl přesvědčen o dědění nově získaných schopností a vlastností. Kammererovi proto věřil jen málokdo.

V roce 1926 zjistil americký biolog Noble, že mozoly na nohou jednoho exempláře ropušky jsou „vyrobeny“ injekcí indické tuše. O dva měsíce později Kammerer spáchal sebevraždu. Vargas je přesvědčen, že ropuškám zplozeným při páření ve vodě, mohly v další generaci narůst mozoly, díky tzv. epigenetickým změnám DNA. Při nich dochází pod vlivem stresu ke změně aktivity genů. „Spící“ gen pro tvorbu mozolů se mohl v DNA ropušek „probudit“ při stresujícím vývoji mláďat ve vodním prostředí.

Ve prospěch tohoto názoru svědčí způsob, jakým ropušky nově získané mozoly dědily v dalších generacích. Ten se nápadně podobá dědičnosti epigenetických změn. „Nejlepší by bylo, kdyby někdo zopakoval celé Kammererovy pokusy,“ komentoval Vargasovy spekulace biolog Azim Surani. „Ani bych se nedivil, kdyby došel ke stejným výsledkům jako Kammerer.“

Nejčtenější