Obnovitelné palivové články

M. Tůma  |  Věda
články

Vodík bývá označován jako palivo budoucnosti, ale jsou s ním samé problémy. Především s jeho uskladněním, protože palivová nádrž s vodíkem musí být extrémně chlazená a vydržet vysoký tlak, s tím, jak se vodík ohřívá. Dokonce musí být opatřena bezpečnostním ventilem, který upouští tlak a tím i palivo. Takže když zaparkujete auto s plnou nádrží vodíku do garáže na delší dobu, může se stát, že už nenastartujete, palivo bylo vypuštěno.

Této nesnázi se snaží čelit nová technologie tzv. chemického skladování vodíku. Jedná se o uložení vodíku pomocí chemických vazeb do kapalné nebo tuhé látky, z níž se vodík podle potřeby snadno uvolňuje a je využit k výrobě energie. Bohužel ale „znovunabití“ takového palivového článku je buďto nemožné, nebo energeticky velmi náročné.

Borazan, chemická sloučenina se vzorcem H3NBH3, je v současnosti v centru pozornosti řady výzkumů díky tomu, že dokáže do sebe uložit vodík až o podílu 19% z celkové hmotnosti. John Gordon, chemik Los Alamos National Laboratory v Novém Mexiku, ve spolupráci s Davidem Nixonem, profesorom chemie na Alabamské univerzitě, vyvinuli algoritmus, který jim umožňuje modelovat různé typy chemických reakcí borazanu z hlediska energetické účinnosti opětovného ukládání vodíku a nyní probíhá testování nejslibnějších postupů. I když si na konkrétní výsledky, a případné zavedení do praxe, ještě nějaký čas počkáme, je to další krok k prakticky použitelnému vodíkovému pohonu, který bude sto konkurovat, jak v účinnosti, tak v ceně klasickým motorům.

Nejčtenější