Ničivá zemětřesení berou i dávají

Ivan Verner  |  Příroda

Začátek letošního kalendářního roku proběhl ve znamení silných zemětřesení, která postihla především Haiti a Chile.

Nejničivější otřesy probíhají podél tektonických zlomů v místech, kde jsou tektonické desky, z nichž je tvořena zemská kůra, ve vzájemné interakci. Těch hlavních je celkem sedm. Vytvořily se v době, kdy naše planeta byla mladá a od té doby jsou v pohybu a mění tvář Země. Jako první se před 1,3 miliardy let zformoval superkontinent zvaný Rodinie. Ten se po 650 milionech let rozpadl na osm částí.

Pangea Ultima

Vývoj pokračoval a před 310 miliony let se utvářel obrovský kontinent Pangea. I ta se před 200 miliony let rozpadla. Ani dnešní podoba kontinentů není definitivní – za 250 milionů let se většina z nich spojí v útvar zvaný Pangea Ultima. To se neobejde bez mnoha zemětřesení, vyvolaných jejich pohybem po polotekutém vnějším jádru. Tento jev má i blahodárný význam. Proudění v plášti indukuje magnetické pole Země, které její povrch chrání před zhoubným vlivem záření.

Zdroj: VTM Science

Nejčtenější