Nanochlazení

Martin Tůma  |  Věda

Opravdu nevím, jestli se na světě spotřebuje více energie na výrobu tepla, nebo na jeho likvidaci. Teď nemyslím jenom klimatizaci, ale především všechny možné druhy chlazení. Současná elektronika bohužel vyplýtvá podstatnou část svého napájení na produkci nežádoucího tepla, které je potřeba někam odvést.

Jednou z klíčovou oblastí chlazení jsou výměníky tepla. Výměník je místo, kde teplejší látka odevzdává svoje teplo té studenější a právě na účinnosti této výměny hodně závisí i celková účinnost chlazení. Například stěny hrnce, ve kterém vře voda, musí mít teplotu kolem 140°C, zatímco voda má pouhých 100°C.

Vědci z Pacific Northwest National Laboratory pod vedením Terryho Hendrickse dokáží díky potahu se speciální nanostrukturou snížit teplotu nutnou k uvedení vody do varu na pouhých 120°C. Jejich objev čtyřikrát zvyšuje účinnost výměny tepla mezi pevnou stěnou a kapalným médiem (typicky voda, olej).

Nový nanopotah je z oxidu zinku a lze jej poměrně levně nanést na celou škálu různých povrchů a tak zlepšit až 10 x koeficient přenosu tepla. Objev jistě najde svoje uplatnění v celé řadě aplikací, obzvláště, když celý výzkum financovala americká armáda. Současné výkonné lasery nebo radary potřebují opravdu dobré chlazení.

Zdroj:
http://oregonstate.edu/…technologies

Nejčtenější