Na stopě mizení včel

Martin Tůma  |  Příroda
včela

Včela (Apis mellifera) je symbolem píle a pracovitosti a je též jediným druhem hmyzu, který člověk domestikoval. Naše soužití se včelami má velmi dlouhého trvání a doufejme, že hned tak neskončí. Nejde ani tak o med, vosk, propolis či jiné včelí produkty, které od nich získáváme, ale o opylování plodin. Bez včel by zemědělské výnosy velmi citelně poklesly a nastal by hladomor. Přitom včely to nemají lehké. Za svůj krátký život, strávený úmornou dřinou (letní včely se doslova udřou k smrti během 3–4 týdnů) je kromě celé řady dravců ohrožuje i celá řada cizopasníků a chorob. V posledních několika letech se jako lavina začala po USA i Evropě šířit záhadná CCD neboli Colony Collapse Disaster – jev, kdy včelař najde opuštěný úl bez včel. Po původci této choroby se dlouho a intenzivně pátrá. V podezření byly pesticidy, roztoč Varroa Destructor, dokonce i mobilní telefony, největším podezřelým ale byl po dlouhou dobu virus Izraelské Akutní Paralýzy (IAPV).

Poslední výzkumy španělských vědců ale zřejmě odhalily původce, je jím cizopasná houba hmyzomorka Nosema ceranae, která parazituje ve střevech včel. Vědci ji odhalili u dvou včelařů, jejichž včelstva postihlo CDD a byli schopni nasazením léčby ostatní včelstva zachránit. Doufejme tedy, že pravidelné kontroly a včasná léčba budou cestou, jak zastavit prudký pokles počtu včel nejen u nás. Jsme na nich závislí a slouží nám ze všech svých hmyzích sil, zaslouží si naši péči. A ještě malou aktualitu na závěr – letošní jaro přišlo velmi rychle, naráz rozkvetly jak typicky jarní květiny, tak i pozdější rostliny – především peckoviny. Včel je ale zatím málo, protože po probuzení ze zimního režimu potřebují cca 40 dnů na vyvedení první generace letních včel a tím pádem je málo opylovačů meruněk, třešní a višní – letošní úroda zřejmě nebude moc dobrá.

Nejčtenější