Na Marsu jsou biliony bakterií

Jaroslav Petr  |  Vesmír
Mars - ilustrační foto (Foto: Shutterstock)

Je na Marsu život? Aby nebyl, když jsme ho tam ze Země sami dopravili a další várku právě chystáme.

Pátrání po životě na Marsu probíhá od druhé poloviny 70. let minulého století, kdy na povrchu „rudé planety“ přistály dvě sondy amerického projektu Viking. Od té doby poslalo lidstvo na Mars celou řadu více či méně úspěšných misí. Přímé důkazy o životě na Marsu nepřinesla žádná. O nepřímé důkazy klopýtli astrobiologové hned několikrát.

Už analýzy martské půdy sondami Viking přinesly některé výsledky, které nebylo jednoduché vysvětlit. Při zahřátí půdy odebrané z povrchu Marsu se uvolnil chlormetan a dichlormetan, což jsou molekuly organického původu. Americká NASA vysvětlila přítomnost obou molekul jako zbytky čistících prostředků.

Nedávná mise sondy Phoenix ale narazila v půdě Marsu na chloristany, a jak ukázaly laboratorní experimenty, tyto kyslíkaté sloučeniny chlóru reagují za vysokých teplot s organickými sloučeninami právě na chlormetan a dichlormetan.

Mars a jeho dva měsíce Fobos a Deimos (Foto: Shutterstock)
Mars a jeho dva měsíce Fobos a Deimos (Foto: Shutterstock)

Vědci z toho usuzují, že Viking nabral pro analýzy půdu obsahující organické sloučeniny a vzniklý chlormetan a dichlormetan byl ryze martského původu. Opět nejde o přímý důkaz života na Marsu. Organické molekuly nemusely vzniknout aktivitou martských forem života, ale mohly být na Mars zavlečeny např. meteority nebo kometami.

Bakterie letí k Marsu

Sondy Viking byly před svou misí velmi důkladně desinfikovány, aby nezavlekly na Mars pozemské mikroorganismy. Příprava letů pozdějších sond už tak důkladná nebyla, protože vědci došli k názoru, že pozemští mikrobi v podmínkách panujících na Marsu nepřežijí. Zničí je především intenzivní ultrafialové záření. A tak byly na Mars přepraveny na nesterilních palubách kosmických sond biliony bakterií. Zdaleka ne všechny musely zahynout. Především na místech chráněných před ultrafialovým zářením zřejmě dodnes přežívají či dokonce žijí.

V roce 2011 má poprvé zamířit k Marsu sonda nesoucí zcela vědomě „náklad“ bakterií. K většímu z Marsových měsíců Fobosu zamíří ruská sonda a ta poveze dvě uzavřené schránky s živými bakteriemi. Sonda má přistát na povrchu Fobosu, odebrat vzorky a vrátit se s nimi na Zemi. Bakterie na její palubě podstoupí tříletý test přežití. Pokud se vrátí z cesty Země – Fobos a zpět živé, bude to velmi silný argument pro tzv. teorii panspermie, podle které mohl být život na planety zanesen z vesmíru.

Úspěch mise na Fobos není jistý a riziko havárie je poměrně velké. Z 38 sond vyslaných na povrch Marsu úspěšně přistálo jen 19 a tři sondy se roztříštily o povrch planety na kusy. Pokud se něco podobného stane i ruské sondě na Fobosu, nebude o životu na tomto kosmickém tělese pochyb – ponese značku „Made in Russia“.

Nejčtenější