Motýli užívají léčivé byliny

Jaroslav Petr  |  Příroda

Severoameričtí motýli monarchové stěhovaví jsou proslulí především svými dlouhými migracemi. Na podzim jich létají obrovská hejna z jihu Kanady až do Mexika, kde motýli přezimují. Na jaře se opět vracejí do Spojených států a Kanady.

Tým Jaapa de Roodeho z americké Emory University odhalil, že tito motýli užívají léčivé byliny, aby uchránili své potomstvo před újmou na zdraví. Housenky monarchů stěhovavých (Danaus plexippus) se pasou na desítce druhů jedovatých klejich (Asclepias). Některé klejichy jsou prudce jedovaté, jiné jsou celkem neškodné. Hlavní složkou jedů klejich jsou glykosidy, které ovlivňují hospodaření s ionty v srdeční svalovině. U obratlovců mohou vyvolat zástavu srdce. Jedy klejichy však mají i složky působící na bezobratlé živočichy a jsou s to otrávit dokonce i jednobuněčné organismy.

Housenkám monarchů nevadí ani silné rostlinné jedy hostitelské rostliny. Naopak, ukládají pozřené toxiny v těle a chrání se jimi před nejrůznějšími nepřáteli včetně parazitů. Jed zůstává i v těle dospělého motýla, který varuje před svými toxiny všechny potenciální nepřátele pestrým oranžovo, černo, bílým zbarvením křídel.

De Roode sledoval nákazu housenek monarchů parazitickým prvokem Ophryocystis elektroscirrha. Tento prvok proniká do střeva housenky a přežívá tam, i když se housenka promění v dospělého motýla. Nemocná samička předává cizopasného prvoka potomkům ve vajíčku. Pokud je housenka silně nakažená prvokem, obvykle nepřežije vyklubání z kukly. Rychle ztrácí tělesné tekutiny a hyne. Ani ti motýli, kteří infekci přežili, nezůstanou bez následků. Nelétají tak dobře jako zdraví monarchové a také se nedožívají tak vysokého věku.

Vyšší šance na přežití

Zdravým motýlím samičkám je celkem jedno, na jaký druh klejichy nakladou vajíčka. Nemocné samičky jsou však velmi vybíravé a při výběru rostlin, na kterých se bude život jejich prvokem nakažené potomstvo, dávají přednost druhům klejich s vysokým obsahem toxinů. Zvýší tak šanci potomstva na přežití. Toxiny pozřené nakaženou housenkou prvokovi nesvědčí a ten se nedokáže v těle oběti intenzivně množit.

„Naše pozorování jasně dokazuje, že zvířata užívají rostliny jako léky,“ říká Jaap de Roode. „Další pozoruhodný jev je přenos účinku na další generaci. Změnu v chování matky zužitkuje až její potomek.“ Vědci jsou přesvědčeni, že podobné výzkumy nás mohou přivést na stopu látek, které by mohly posloužit k vývoji nových léků proti lidským chorobám.

Foto: Shutterstock

Nejčtenější