Mohla mít změna podnebí vliv na úpadek Khmérů?

Bohumil Pražský  |  Historie

Slavný chrám Angkor Vat leží nedaleko bývalého hlavního města Baphuon a tvoří důležitou součást bohatého starověkého kulturního dědictví dnešní Kambodže. Byl vystavěn v první polovině 12. století jako královský chrám pro krále Súrjavarmana II. a zároveň se zde rozkládalo hlavní město tehdejší khmérské říše. Vědci nyní zkoumají, zda-li změna podnebí mohla přispět k úpadku civilizace Khmérů, kteří tuto lokalitu obývali.

Desetiletí sucha, přerušovaná intenzivními monzunovými dešti v oblasti dnešního Angkoru, možná pomohla vyvolat pád starobylé civilizace Khmérů. Podle analýzy letokruhů stromů, archeologických pozůstatků a jiných dokladů, došlo k této změně zhruba před 600 lety.

Studie zveřejněná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences, může tak vrhnout nové světlo na to, co řídilo a zároveň narušovalo období dešťů nad rozlehlou částí Asie, jejíž zemědělské vodní plodiny živí téměř polovinu světové populace.

Historici nabízejí různá vysvětlení pro pád říše, která se v období mezi 9. a 14. stoletím táhla napříč velkou částí jihovýchodní Asie, ať už se jedná o teorii zániku způsobenou rozsáhlým odlesněním, či krvavými konflikty s okolními říšemi.

Ale nová studie nabízí doposud nejpřesvědčivější důkaz o tom, že dvě těžká sucha, přerušovaná několika intenzivními monzunovými dešti, mohla říši znatelně oslabit a přispět tak k jejímu zániku. Výrazná sucha měla za následek nejen nedostatek pitné vody, ale především se ocitl bez vody i obrovský zavlažovací systém, který byl ústřední pro její ekonomiku. Ten se skládal z mnoha nádrží, kanálů a hrází, rozkládajících se na ploše více než tisíc kilometrů čtverečních.

„Angkor v té době čelil řadě problémů – sociálním, politickým a kulturním. Přidáme-li k tomuto ještě nepříznivou změnu klimatu, byla tehdejší khmérská civilizace dotlačena až na samý pokraj existence,“ uvedl vedoucí autor studie, Brendan Buckley. „Sucha mohla vést k neúrodě a vzestupu infekčních onemocnění, což bylo umocněno vysokou hustotou obyvatelstva,“ říká Buckley. "Neřekl bych, že změna klimatu způsobila totální kolaps, ale 30 let sucha muselo mít velmi vážný dopad,“ dodává.

Vědci pod vedením Buckleye byli schopni zrekonstruovat změny klimatu za posledních 759 let díky letokruhům cypřiše Fokienia hodginsii, rostoucího na území dnešního Vietnamu. Posloužili jim cypřiše rostoucí na vysočině Bidoup, které jsou staré více než 1000 let. Po extrakci drobných částí kmene a prozkoumání letokruhů byli vědci schopni zmapovat rok po roce míru vlhkosti, která zde panovala mezi lety 1250 – 2009.

Výzkum odhalil důkazy, že vůbec nejsušší období na tomto území za posledních 759 let bylo třicetileté sucho mezi roky 1330 – 1360 a ještě extrémnější, avšak kratší dvacetileté sucho mezi lety 1400 – 1420.

Studie rovněž zjistila, že oblast poznamenalo i několik mimořádně intenzivních deštivých období, která paradoxně zemi více ublížila než pomohla. Těžké přívalové srážky měly destruktivní dopad na zerodovaný zavlažovací systém, který byl po intenzivním suchu náchylný na zanesení a ucpání.

Království se zhroutilo v roce 1431 po nájezdu Siamské říše, která se nacházela na území dnešního Thajska.

Foto: Wikipedie.org (Charles J. Sharp)

Nejčtenější