Internet místo vysedávání u dalekohledu

Petr Kubala  |  Vesmír

Celebritou podzimního a zimního nebe roku 2007 byla kometa 17P/Holmes. Dva astronomové nyní slavnou vlasatici využili k netradičnímu experimentu.

Pokud vás napadlo, že kometa byla pojmenována po slavném detektivovi, pak budete asi zklamáni. Komety jsou obvykle nazvány po svých objevitelích, kterým se v tomto případě stal v roce 1892 britský amatérský astronom Edwin Holmes.

Kometa 17P/Holmes obíhá okolo Slunce s periodou 6,88 let. Naposledy prošla přísluním 4. května 2007 a znovu se dostane nejblíže naší mateřské hvězdě ke konci března 2014.

Kometa 17P/Holmes na začátku listopadu 2007. Autor: Gil-Estel, Wikipedia
Kometa 17P/Holmes na začátku listopadu 2007. Autor: Gil-Estel, Wikipedia

Mnohonásobné zjasnění za přísluním

Komety obvykle dosahují největší jasnosti v období okolo průchodu přísluním – bodu na dráze, který se nachází nejblíže Slunci. Toto pravidlo však neplatí doslovně. U některých vlasatic bylo pozorováno prudké zjasnění i mnoho týdnů po průchodu přísluním.

Kometa Holmes si zažila pár týdnů slávy na podzim roku 2007. Španělští astronomové Juan Antonio Henríquez Santana a Ramon Naves si v noci z 23. na 24. října povšimli, že 17P/Holmes začíná prudce zjasňovat a prostřednictvím internetu upozornili na tuto skutečnost své kolegy i celý svět. Holmes se nakonec během necelých dvou dnů dostala z jasnosti 17 mag na 2,8 mag a byla tak viditelná pouhým okem. Krátce po objevu přinesly tehdy rozhovor s oběma objeviteli Instantní astronomické noviny.

Zkoumání vesmíru v duchu webu 2.0

Před pár dny se Holmes opět vrátila na stránky odborných časopisů, protože se stala představitelkou poměrně zajímavého experimentu. Dustin Lang (Observatoř Princetonské univerzity) a David W. Hogg (Institut Maxe Plancka) se pokusili zjistit orbitální parametry komety 17P/Holmes. To samozřejmě není nic neobvyklého, i když v tomto případě trochu zbytečného, neboť dráha této vlasatice je relativně dobře známa.

Autoři studie ovšem nezvolili tradiční postup, při kterém astronomové pozorují kometu dalekohledem a kamerou po dobu několika měsíců. Lang a Hogg si na pomoc vzali internetový vyhledávač Yahoo a zadali do něj klíčové slovo „Comet Holmes“.

Vyhledávač jim vysypal 2 309 obrázků, po odstranění duplicitních snímků zůstalo 2 241 unikátních. Velké množství z nich ovšem zachycovalo pouze animace, vyhledávací mapky nebo dokonce zvídavou kočku. Pro astronomické účely tak bylo použitelných 1 299 fotografií od amatérských astronomů i svátečních pozorovatelů, kteří pořídili snímek vlasatice po jejím nečekaném zjasnění.

Některé z obrázků, které našel vyhledávač pod heslem kometa Holmes. Zdroj: Dustin Lang, David W. Hogg
Některé z obrázků, které našel vyhledávač pod heslem kometa Holmes. Zdroj: Dustin Lang, David W. Hogg

Téměř přesně

Snímky komety od laické veřejnosti v sobě samozřejmě ukrývají celou řadu nevýhod. Předně nebyly pořízeny pro vědecké účely, takže nemusí být dostupné informace o tom, která část oblohy a kdy byla vůbec vyfotografována. Oba autoři si proto vzali na pomoc projekt Astrometry.net, který umožňuje určit, jakou část oblohy zaslaný snímek zachycuje.

Autoři studie tímto způsobem dokázali vypočítat pohyb komety po obloze a tedy i její základní orbitální elementy. Při konfrontaci se skutečnými vědeckými daty z Laboratoří tryskového pohonu (JPL) při NASA vychází, že výpočet na základě amatérských snímků dopadl více než dobře.

Dráha komety 17P/Holmes po obloze vypočítaná na základě snímků z internetu (plnou čárou) a na základě dat JPL (tečkovaná čára). Zdroj: Dustin Lang, David W. Hogg
Dráha komety 17P/Holmes po obloze vypočítaná na základě snímků z internetu (plnou čárou) a na základě dat JPL (tečkovaná čára). Zdroj: Dustin Lang, David W. Hogg

Internetem kolují miliardy fotografií a určité procento z nich zachycuje úkazy na obloze. Tyto snímky sice nejsou vědecky příliš kvalitní, jejich přednosti je ale kvantita a snadná dostupnost.


Zdroj informací pro článek: Searching for comets on the World Wide Web: The orbit of 17P/Holmes from the behavior of photographers (http://arxiv.org/abs/1103.6038)

Autor je provozovatelem webu www.exoplanety.cz

Nejčtenější