Metro v noční košili. Co se děje v opuštěném podzemí?

Michal Pavec  |  Technika
Dělníci v metru čistí nástupiště i tunely, kterými projíždí mycí souprava.

Cestující jsou pryč, dlouhé eskalátory stojí. V metru je ale rušno i dlouho po půlnoci. Jezdí tam obří myčky a vysavače.

Stanice Florenc, do půlnoci zbývá půl hodiny. Nástupiště ješte patří posledním pasažérům. V „zákulisí“ přestupní stanice už se ale technici chystají na noční údržbu. Budou čistit jímku odpadních vod. „V podzemí je voda to nejhorší, co může být. Proto se v první řade staráme o dobré odvodnění,“ říká Milan Petráček, vedoucí pracovníků, kteří pečují o tunely pražského metra.

Do odpadních nádrží směřují všechny možné žlábky a kanály. V jímce končí také voda z mytí tunelu. Tvoří se tam usazeniny, které je nutné alespoň jednou za měsíc vyčistit. Do hlubin jímky se k nim spouští technik Michal, oblečený do žlutého nepromokavého obleku. Na obličeji má masku.

Novodobí permoníci

„Povoláním jsem sice instalatér, ale musíme umět téměř všechno,“ líčí Michal poté, co po žebříku vystoupal zpátky na povrch. Dostat se může téméř k jakékoli práci na všech třech trasách metra. Většina z necelé stovky lidí, kteří stejně jako on pracují na údržbě tunelů, chodí do práce v noci.

Většina tunelářů slouží od půl jedenácté večer.

Začínají v půl jedenácté večer a domů se vracejí v pět ráno. Muži, kteří připomínají pohádkové permoníky, opravují stěny tunelů, čistí odvodňovací kanály v kolejišti nebo pečují o vzduchotechniku.

Vzkazy od kapsářů

Ten pravý noční život začíná v metru kolem jedné v noci po vypnutí elektřiny na trati. V kolejišti bliká baterka pochůzkáře. Má za úkol odhalit naštípnuté kolejnice nebo povolené šrouby. Pochůzkáři musejí za noc projít všech sto dvacet kilometrů tratí, po nichž vlaky vozí cestující.

„V kolejišti u nástupišť nacházejí leccos. Třeba zlaté řetízky a prsteny. Když se ještě ve vagónech směla otevírat okna, nacházeli v tunelech prázdné peněženky, které tam odhazovali kapsáři,“ vypráví šéf tunelářů Milan Petráček. Jaký byl úlovek tentokrát? „Kdepak, dnes nic. Tady chytneš akorát průvan,“ odpovídá pochůzkář Karel.

Pražce čistí ručně

Úklid metra zdaleka nekončí čistými podlahami nástupišť. Prostor mezi stanicemi Florenc a Vltavská, osvětlený řadou pravidelně rozmístěných zářivek, čeká před půl druhou ráno důkladná sprcha.

„Tunely myjeme podle potřeby. Častěji pak na frekventovaných přestupních a konečných stanicích, kde se také pohybuje hodně turistů,“ říká Milan Petráček. Základem je ruční mytí pražců. Těžkou červenou hadici musí držet tři dělníci, aby silný proud vody vůbec zvládli.

Mytí pražců. Údržba pražského metra se odehrává zejména v nočních hodinách.

K udržování „hygieny“ tunelů si dopravní podnik hýčká i dva technické unikáty, obří myčku a vysavač. Obě motorové servisní soupravy jsou dlouhé přes dvacet metrů. Podobné stroje v Evropě nejsou. Zaměstnanci metra jsou na ně pyšní.

Myčka čistí i hasí

Myčka, kterou vlastní dopravce už od roku 1973, jezdí velmi pomalu. Za noc stihne obsloužit jen jeden úsek mezi stanicemi. Umí sprchovat strop i podlahu. Servisní vlak má i jiné úkoly. V prosinci loňského roku ho například zaměstnali brusiči kolejí. Aby z jisker nevznikl požár, musel za nimi jezdit a kropit trať.

Mycí souprava.

„Je to dobrý stroj, i když vzhledem k jeho stáří samozřejmě potřebuje stálou údržbu,“ říká o myčce Rudolf Pollak, který v podzemí pracuje už čtvrt století. „Protože je jediný, všechny náhradní díly musí dodavatel vyrábět ručně,“ vysvětluje Pollak.

Tunelům vládne sací obr

Skutečným králem nočního podzemí je obří vysavač. Dopravní podnik si ho před deseti lety nechal vyrobit na zakázku od německé firmy Schoerling-Brock. „Je to světový unikát. Něco podobného mají i ve Švédsku, ale jejich stroj jen čistí, nevysává,“ říká vedoucí správy tunelů Milan Petráček.

Obří vysavač.

Bočními průduchy dokáže vozidlo nasát veškerý prach, odrolené části stěn, uschlé průsaky a občas i odpadky, které do kolejiště odhodí cestující. Prestože gigant noční údržby jezdí pouze rychlostí 1,9 kilometru v hodině, budí respekt. Tvoří ho tři vagony a lokotraktor.

Stroj je dlouhý třicet metrů. Když projíždí mezi stanicemi, nesmí se tam pohybovat nikdo další. Bylo by to nebezpečné. V současné době ale vysavač stojí v hostivařském depu. Čeká na opravu kol. Technici dopravního podniku také pracují na jeho údržbe.

„Tunely metra jsou teď i díky obřímu vysavači čistší, než tomu bylo dříve. Za nějaký čas se ale jeho nepřítomnost na tratích může projevit,“ varuje Petráček.

V podzemí se skrývají i obří ventilátory.

Zdroj: Sedmička

Nejčtenější