Malý velký třesk se vědcům vydařil

Vendula Krumpholcová  |  Věda

Vědci v řídícím středisku Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) měli po táhnoucích se problémech konečně důvod k oslavám. Poprvé se jim podařilo čelně srazit dva svazky protonů. Paprsky letící téměř rychlosí světla při srážce uvolnily energii sedmi teraelektronvoltů, největší, jaké kdy bylo dosaženo v laboratorních podmínkách. Vědecký svět to považuje za historický moment.

„Makroskopicky je to malá energie, asi jako čelní srážka dvou moskytů,“ přiblížil událost deníku E15 fyzik Jiří Chýla. „Mikroskopicky je ale obrovská, protože proton je miliardkrát menší a lehčí než moskyt.“ Nejambicióznější experiment v dějinách lidstva však teprve začíná. Srážky protonů teď budou pokračovat 18 až 24 měsíců, dokud vědci neshromáždí dost infomací pro analýzu.

Pokus proběhl v urychlovači částic LHC, obrovském tubusu ukrytém sto metrů pod zemí na švýcarsko-francouzském pomezí poblíž Ženevy. Za extrémně nízkých teplot kolem minus 271 stupňů Celsia v něm v protisměru obíhají svazky protonů za těžko představitelných rychlostí – 27kilometrový tunel obkrouží 11tisíckrát za sekundu. Na několika místech se dráhy paprsků protnou a dochází ke kolizi.

Pokud mají vědci štěstí, z masy energie se na zlomek vteřiny „vyloupne“ nová částice. Podobné podmínky panovaly ve vesmíru jen zlomky sekundy po jeho vzniku. Takový pohled do minulosti může mít pro vědce zásadní význam. Doufají například v objev nového druhu částic, jakýchsi „zrcadlových partnerů“ dosud známých subatomárních částic.

Největší urychlovač částic byl poprvé spuštěn v roce 2008, kvůli poruše se skutečně rozjel až nyní. Hned první den vědci oznámili, že se pokus, který má objasnit procesy z počátku vesmíru, podařil.

„Zcela jistě tam poletí něco, co neznáme,“ předpokládá Chýla. Neobjevené částice by mohly ozřejmit podstatu černé hmoty, která podle odhadů tvoří až čtvrtinu vesmíru. Současné učebnice fyziky ale ještě nějakou dobu vydrží. „Nebude to zítra. Budou potřeba měsíce a roky trpělivé práce,“ upozornil Guido Tonelli, mluvčí jednoho z detektorů na urychlovači.

Úterní úspěch korunuje šestnáctileté snažení, které stálo deset miliard dolarů. Po zpožďované výstavbě byl LHC uveden do provozu v srpnu 2008, následně jej závada vyřadila více než na rok z provozu. V souvislosti s tím se objevily obavy ze vzniku černé díry, která by prý mohla pohltit svět. Podle vědců jde o nesmysl. Připouštějí pouze možnost vzniku mikroskopických černých děr, které jsou ale neškodné a ve zlomku vteřiny se vypaří.

Zdroj: E15

Nejčtenější