Ledová Země

Ivan Verner  |  Vesmír

Dohady o oteplování či ochlazování klimatu jsou sice vášnivé, ale zatím žádná strana nepřišla s takovými argumety, jako mohla učinit před takovými 750 a 650 miliony let. Tehdy se naše modrá planeta třikrát po sobě proměnila v bílou, protože totálně zamrzla a cokoli živého přežívalo v bídných podmínkách pod několikakilometrovou vrstvou ledu.

Koncept Sněhové koule vznikl v roce 1964. Tehdy Brian Harland z univerzity v Cambridgi popsal staré sedimenty z období neoproterozoika (geologické období mezi 1000 a 540 miliony let), které se podobaly těm, které vznikly v některé z dob ledových. Teorie vyvolává názorové vášně. K zastáncům se řadí hlavně paleobiologové, kteří tak mohou pohodlněji vysvětlit prudký nástup mnohobuněčných organismů po posledním totálním, takzvaném marinojském zalednění.

Je to v podstatě jednoduché – každý problém, s nímž se evoluce života setká, vede k vzniku nové, odolnější i „vynalézavější“ formy. Možná, že díky Sněhové kouli jsme tu nakonec i my. Klimatologové tuto teorii naopak rádi nevidí, neboť ji prozatím nedokážou v plném rozsahu modelovat.

Geologové nedávno přinesli k teorii důkazy, jimiž jsou právě ledovcové sedimenty a horniny z míst, která v té době ležela v tropických šířkách. Dnes se vyskytují v severozápadní Kanadě a podle harvardského geologa Francise A. MacDonalda jsou dokladem, že během sturtianského zalednění byly po dobu pěti milionů let pod kilometrovou vrstvou ledu i tropy.

Zdroj: VTM Science

Nejčtenější