Kudy přešel Hannibal přes Alpy?

Jaroslav Petr  |  Historie

V roce 218 př.n.l. se rozhodl kartaginský vojevůdce Hannibal pro mistrný tah. Římané čekali útok jeho vojsk z jihu, od Sicílie. Hannibal se ale vydal v čele 30 000 pěšáků, 5000 jezdců a 37 bitevních slonů do Říma velkou oklikou. Vyrazil z dnešního Maroka, přeplul přes Gibraltar, prošel Pyrenejským poloostrovem i jihem dnešní Francie a překročil Alpy.

Na Apeninský poolostrov vstoupil ze severu poblíž dnešního Turína. Potyčky a útrapy cesty sice připravily Hannibala o tři čtvrtiny armády, ale do karet mu hrál moment překvapení. Římané si byli jistí, že kartaginská armáda alpské průsmyky nikdy nepřekročí. Přesto už v roce 211 př.n.l.obyvatelé Říma zděšeně volali: „Hannibal ante portas!“ čili „Hannibal je před branami!“

O to, kterým alpským průsmykem Hannibal vedl svá vojska, se historici přou dodnes. Za nejsevernější možnou cestu nejčastěji považují průsmyk Col du Mont Cenis. Průsmyk Col Agnel je považován naopak za nejjižnější možnou trasu. Oba průsmyky dělí asi 60 kilometrů a mezi nimi se nabízejí další místa pro přechod hlavního horského hřebene. Nejnovější analýzy starořímských textů a průzkum několika alpských průsmyků zřejmě tuhle záhadu rozlouskly.

Hannibal

Historici Polybius i Titus Livius shodně uvádějí, že postup Hannibalovy armády přes Alpy málem zhatily masivní sesuvy. Ty zahradily průstup průsmykem na závětrné straně hor nejprve zřícením skal a navíc i následnou masivní suťovou lavinou. Vznikla tak vysoká bariéra z balvanů, na jejímž povrchu se uložila mohutná vrstva štěrku.

Bojoví sloni ji nebyli s to překonat a uvázly pod ní i zásobovací vozy. Právě zpráva o „dvojvrstvém sesuvu“ přivedla vědce na Hannibalovu stopu. Jediný průsmyk, v kterém se nachází zhruba dva tisíce let starý „dvouvrstvý zával“, je Col de la Traversette s nadmořskou výškou 2600 metrů.

Podle Polybia se podařilo Hannibalovi zdolat přírodní hradbu důmyslným trikem. Nechal velké balvany obložit dřívím, které jeho muži zapálili. Kameny se v ohni rozžhavily a Hannibal je nařídil polít vínem, které se stejně nedalo pít, protože během dlouhého pochodu horami v měších zkyslo. I ty největší balvany náhlým ochlazením popraskaly a vojáci je pak dokázali odklidit. Cesta na Řím byla volná.

Dnes se zdá, že si Polibius tenhle detail vymyslel, protože nejbližší stromy, které by mohl Hannibal použít, rostou až daleko v údolí. Znamenalo by to transportovat dřevo na velkou vzdálenost náročným horským terénem. Přitom Polybius tvrdí, že Kartaginci zvládli likvidaci závalu za pouhé tři dny.

Detailnější výzkum však odhalil, že v římských dobách ležela horní hranice lesa v této oblasti mnohem výše a průsmyk Col de la Traversette byl zalesněný. Dřeva tedy měli Hannibalovi vojáci k dispozici dost. Vědci nyní pátrají v průsmyku Col de la Traversette po balvanech a skaliscích, která nesou stopy po rozpálení na vysokou teplotu. Zatím se jim to nepodařilo. Možná se nedívali pořádně. Nelze však vyloučit ani možnost, že Hannibal šel přeci jen ještě někudy jinudy.

Foto: ShutterStock a Wikipedie.org

Nejčtenější