Když smrt vtrhne do ulic - 2. část

Ivan Verner  |  Příroda

Smutný příběh Omayry

Některé typy sopek jsou na jednu stranu dobrodiním pro zemědělce v okolí, na straně druhé pak neustálou hrozbou. Nemusí zpustošit jen blízké okolí – kolumbijské město Armero leží vzdušnou čarou zhruba čtyřicet kilometrů od kráteru sopky Nevado del Ruiz, přesto bylo zničeno a zahynulo v něm na pětadvacet tisíc obyvatel. Sto padesát let byl vulkán v klidu. Odborníci však v roce 1985 varovali, že klid je jenom zdánlivý. Nic se ale nedělo, vše se zdánlivě vrátilo k normálu. Starosta města Armera den před výbuchem obyvatele uklidňoval. Pak se to stalo.

V noci 13. listopadu 1985 proudy žhavé lávy rozpustily sníh a led pod vrcholem. Lahar – směs vody, balvanů, bahna a polámaných stromů – se valil jako stěna řekou Lagunilla rychlostí přes 500 kilometrů v hodině. Z řeky se stalo bahnité jezero. Čtvrt hodiny po výbuchu město Armero zmizelo. Pomoc zkomplikovala skutečnost, že jen dva měsíce předtím postihlo ničivé zemětřesení Mexico City a většina volných prostředků světových organizací byla ještě soustředěna tam.

Příběh nešťastné Omayry Sánchez z kolumbijského Armera dojal celý svět. Snaha o její záchranu byla marná.

Příběh nešťastné Omayry Sánchez z kolumbijského Armera dojal celý svět. Snaha o její záchranu byla marná.

Nedostatek financí, lidí a techniky se nemohl vypořádat se silnou vrstvou bahna, které hluboko pod sebou uvěznilo obyvatele Armera v bytech, kam se šli schovat před padajícím popílkem. Světem proběhly srdcervoucí snímky i televizní reportáže zachycující marnou snahu zachránit třináctiletou dívku jménem Omayra Sánchez. Její rodina se probudila hlukem blížícího se laharu a snažila se utéct.

Omayra chtěla ještě pomoci mladšímu sourozenci, ale její nohy zůstaly uvězněny pod troskami domu. Hlavu i ruce měla nad vodou, vylézt však nemohla. Betonové bloky, které jí nohy nejen uvěznily, ale i těžce poranily, byly nad síly záchranářů, kteří se v omezeném prostoru nemohli ke kritickému místu dostat. Dívenka se chovala nesmírně statečně a přestože byla vylekaná, normálně komunikovala. Trpěla téměř tři dny, po šedesáti hodinách podlehla gangréně a podchlazení.

Kolumbijská vláda, která měla navíc velké problémy s povstalci, se ocitla v palbě kritiky kvůli selhání při záchranných pracích. To, že nakonec vynaložila v souvislosti s katastrofou téměř osm miliard dolarů, už pochopitelně malé Omayře ani třiadvaceti tisícům jejích spoluobčanů život zachránit nemohlo. Sopka Nevado del Ruiz hrozí dál půlmilionu nových osadníků, kteří se po katastrofě podél řeky Lagunilla opět, nedbajíce nebezpečí, usadili.

Tsunami na jihu Evropy

Zemětřesení a sopečné exploze spolu často souvisejí. Takzvaný ohnivý kruh či ohnivý prstenec v Pacifiku probíhá po okraji Pacifické litosférické desky v délce přes 40 000 kilometrů. Podél něj je situováno i téměř pět set sopek. Kontinentální drift je příčinou napětí tektonických desek, které se čas od času uvolní. Součástí ohnivého prstence je mimo jiné už zmíněný zlom San Andreas, vulkány jako Mount St. Helens, filipínská Pinatubo či legendární Krakatoa, pohyb desek měl za následek i zemětřesení s následnou vlnou tsunami v roce 2004. Pod údery vody tehdy zahynulo na tisících kilometrů hustě obydleného pobřeží v jihovýchodní Asii okolo čtvrt milionu lidí.

Počet obětí zemětřesení a tsunami podél Messinské úžiny kolísá podle odhadů mezi jedním a dvěma sty tisíci.

Počet obětí zemětřesení a tsunami podél Messinské úžiny kolísá podle odhadů mezi jedním a dvěma sty tisíci.

Jen o málo ničivější bylo zemětřesení doprovázené vlnou tsunami, které společně zničily italské město Messina v roce 1908. Krátce po Vánocích, 28. prosince, se toho roku otřásla země mezi Messinou a kalábrijským Reggiem silou 7,5 stupně Richterovy škály. Na pobřeží jižní Itálie a Sicílie vzápětí udeřila dvanáctimetrová vlna. V Messině bylo zničeno devadesát procent domů a sedmdesát tisíc jejích obyvatel dílem zahynulo pod troskami, dílem se utopilo. Tam, v Reggiu, a v podstatě po celém pobřeží s rybářskými osadami, zahynulo podle odhadu – přesná čísla neexistují – až dvě stě tisíc lidí.

Hurikány a tornáda

Zemětřesení a záplavy, to je pochopitelně smrtící kombinace. Zvláště v zemích, jejichž infrastruktura není dimenzována na to, aby bezprostředně postižené oblasti pomohla. Počet mrtvých se zvyšuje o ty, kterým nebyl nikdo schopen včas pomoci. Je to třeba případ Číny, kde záplavy v centrálních oblastech roku 1931 měly na svědomí snad až čtyři miliony životů. Nebyly jediné, s podobně tragickým následkem jich bylo v Číně v námi sledovaném období více – stejně tak jako zemětřesení.

Určitě si pamatujeme katastrofální otřesy půdy v íránské provincii Kerman, které v roce 2003 zničily město Bam a přivodily smrt téměř třiceti tisícům lidí. O dva roky později udeřilo zemětřesení v nedalekém Kašmíru. Pákistánská vláda mluvila o osmdesáti tisících mrtvých. Ale i nejvyspělejší ekonomika světa může mít těžké problémy. Svět se o tom přesvědčil koncem srpna 2005, kdy na pobřeží USA dorazil z Mexického zálivu hurikán Katrin.

Mnozí obyvatelé New Orleansu nedbali varování a v ohroženém městě zůstali. Museli pak čelit nejen vodě, hladu a žízni, ale i loupícím gangům.

Mnozí obyvatelé New Orleansu nedbali varování a v ohroženém městě zůstali. Museli pak čelit nejen vodě, hladu a žízni, ale i loupícím gangům.

Už cestou kácel větrný vír o rychlosti 280 kilometrů za hodinu těžní ropné plošiny, ale to nebylo nic proti tomu, co vzápětí postihlo malebný New Orleans. Město ležící pod úrovní mořské hladiny na straně jedné a hladiny jezera Pontchartrain na druhé, a nedostatečně chráněné hrázemi, poničil vítr a záplavy, které zalily jeho čtyři pětiny. Zemřelo téměř devatenáct set lidí a škody po celém pobřeží dosáhly stovky miliard dolarů.

Ještě o čtyři roky později žili někteří uprchlíci z města tradičního jazzu v obytných přívěsech na jeho okraji. Odborníci tvrdí, že se situace vinou položení města může v budoucnu opakovat. USA ovšem nesužují jen hurikány, proslulá je i takzvaná alej tornád. Tudy se také v roce 1925 prohnalo Tri-State Tornado, jež cestou z Missouri přes Illinois do Indiany zabilo na dráze dlouhé tři sta padesát kilometrů 695 obyvatel a poničilo celou řadu měst a městeček.

Co do počtu obětí se však tyto dvě katastrofy nemohou srovnávat s těmi asijskými, kde je podstatně hustší osídlení. Například tajfun Nina na své trase přes Tchaj- wan na čínskou pevninu nabral na síle a spolu s doprovodnými lijáky byl příčinou protržení přehrady Pan-čchiao na řece Jang c’. Dominový efekt, který počal protržením některých hrází nad tímto vodním dílem, pokračoval i pod ním. Celkem bylo poničeno na šedesát přehrad.

Záplavová vlna pak pod vodním dílem poničila sedm okresních měst a bezpočtu vesnic, kde utopila přes pětadvacet tisíc lidí, dalších sto padesát tisíc obyvatel v údolí řeky zemřelo na následné epidemie a hladomor. Katastrofa vedla k výstavbě obrovské přehrady Tři soutěsky.

Tragédie u kolébky státu

Kvůli tragickým záplavám vznikl i jeden nový stát. V listopadu roku 1970 silný cyklon, později pojmenovaný po území, které poničil, Bhola cyklon, hnal před sebou vzdutou hladinu Bengálského zálivu k východnímu Pákistánu. Zdejší jen velmi pozvolně stoupající pobřeží tvoří spojené delty řek Ganga a Brahmaputra. Úrodná půda znamená i nekontrolovatelnou výstavbu těch, kteří si tu zakládají drobná hospodářství.

Úrodná delta řek Gangy a Brahmaputry je od moře zranitelná, místní zemědělce však nebezpečí neodradí.

Úrodná delta řek Gangy a Brahmaputry je od moře zranitelná, místní zemědělce však nebezpečí neodradí.

Zvolna stoupající dno moře a vlastně žádné protipovodňové zábrany zavinily, že se voda rozlila hluboko do vnitrozemí. V devíti nejvíce postižených městech zahynulo čtvrt milionu lidí, z toho jen v Tazamuddinu osmdesát tisíc. O osudech dalších obyvatel delty těžko mohl mít někdo nějaký přehled. Dnes se udává půl milionu obětí cyklonu Bhola. Katastrofa spustila celosvětovou vlnu charitativních akcí na podporu postižené země.

Ve východním Pákistánu také v následujících volbách získala silnou podporu opozice, která chtěla nezávislost na centrální vládě v Karáčí. Podařilo se a v Bengálském zálivu vznikl následujícího roku po krátké občanské válce nový stát Bangladéš.

Zdroj: MF Plus

Nejčtenější