Kapka vody na hydrofobní ploše (neuvěřitelné video)

Marek Lutonský  |  Věda

Hydrofobní – nesmáčivé – materiály odpuzují vodu. Kapky se do nich nevsáknou, zůstanou v kulovité podobě. Čím víc je materiál hydrofobní, tím se zvětšuje tzv. kontaktní úhel mezi podložkou a kapkou, tím víc se její tvar blíží ke kouli. Současně se zmenšuje úhel, o který stačí podložku naklonit, aby z ní kapka vlivem gravitace sjela.

Povrchy, u nichž je kontaktní úhel velmi vysoký, se nazývají superhydrofobní. V přírodě se s nimi můžeme setkat u lotosových květů nebo listů kapradiny nepuchalky, které zůstávají neustále suché a také dokonale čisté. Nesmáčivost se u nich navíc zvyšuje jemně hrbolatým povrchem.

Superhydrofobní materiály lze vyrobit také uměle, ke slovu se zde dostává nanotechnologie. Na videu se podívejte, jak se chová kapka vody, když dopadne na uhlíkovou nanotrubici:
 

V prvních dvaceti sekundách je vidět mikroskopická struktura materiálu. Všimněte si, že kapka má takřka dokonale kruhový profil, smáčivost je minimální. Potom již začínají experimenty: kapky o přesném objemu padají z různé výšky a v různých úhlech na superhydrofobní povrch. Vše se snímá rychloběžnou kamerou, aby byl výsledek velmi zpomalený.

Je to ještě věda, nebo jsme už v kategorii umění?

Můžete prozkoumat:

• Další videa s hrátkami se superhydrofobními materiály najdete na YouTube.
• Hydrofobii se věnuje anglický článek na Wikipedii, nepřehlédněte ani téma věnované efektu lotosového listu.
• Česky o nesmáčivosti lotosu píše Osel.cz. Této vlastnosti se věnuje také v článku o kapradině nepuchalce, která by mohla inspirovat stavitele lodí. Superhydrofobní povrch totiž zůstává i pod vodou neustále suchý a tím může ušetřit palivo.
• Že je absolutní vodoodpudivost zajímavé téma pro průmysl, naznačí články na tomto anglickém blogu.

Foto: YouTube

Nejčtenější