Kapesní multimediální přehrávače

Václav Maletínský  |  Technika

Před pár lety byly přehrávače hudby a videa velmi žádaným doplňkem, který nesměl chybět v kapse žádného správného chlapa. Dnes jejich funkce hbitě přebírají telefony s dotykovou obrazovkou. Přesto se vyplatí trochu se rozhlédnout po obchodech a vybrat několik zajímavých kousků, které zpříjemní volné chvíle při cestování nebo na dovolené, případně pomohou překonat pár nudných přednášek.

Nejdřív jen zvuk, pak i pohyblivý obraz

Osobní přehrávače s flash pamětí nebo pevným diskem svoje místo na slunci získaly vytlačením předchůdců – kazetových a CD přehrávačů. Díky rychlejší paměti a novým formátům audiosouborů s kompresí dat umožnily rychlé přeskakování mezi jednotlivými písničkami, do paměti se vešlo více hudby než na běžné CD nebo na kazetu a nabíjecí články, AA nebo AAA baterie dokázaly přehrávač pohánět několik desítek hodin. Zábavu v kapse si hrdý majitel mohl donést v podstatě kamkoli.

Po čase se objevily výrobky s malým barevným displejem a zkratka audiosouborů MP3 byla doplněna o formát MP4, tedy komprimované video. První modely se mohly pochlubit pamětí 512 MB nebo 1 GB, displejem s malou úhlopříčkou a barevnou hloubkou 65 tisíc barev. Kvalitní zvuk byl doplněn méně kvalitním obrazem, ale sledovat na obrazovce hudební videoklipy byla prostě frajeřina. K ovládání přehrávače stačilo pár tlačítek pro listování v seznamu, spuštění a zastavení hudby či filmu a přeskočení na další audio – nebo videosoubor.

Technický vývoj pak postupoval mílovými kroky, malá kapacita paměti přestala stačit a výrobci rádi vyšli vstříc novým požadavkům. Paměť byla rozšířena na 2, 4, 8 a posléze 16 nebo 32 GB, v případě pevného disku také na 40, 80 nebo 160 GB. Úhlopříčka displeje nabobtnala na 2–4 palce, zvýšil se počet obrazových bodů a barevná hloubka se změnila na 262 tisíc nebo 16,7 milionu barev. Displeje přestaly sloužit jen k zobrazení menu, informací a videa, ale staly se nástrojem                                                                                     k přímému ovládání pomocí dotyků prstů.

Konec zlatých časů

Scházelo jen málo a multimediální přehrávače mohly bez překážek a nesnází zaplavit celý svět. Jenže pak někoho napadlo, že malé barevné displeje a rozšířená paměť se hodí i do mobilních telefonů a samostatným přehrávačům rychle vyrostla zdatná konkurence. Mobilní telefon nosí každý a doplňkové funkce přehrávání písniček a videa se prostě hodí. Mobily ale nejsou jedinou konkurencí, s níž se kapesní multimediální přehrávače potýkají.

Na druhé straně bojiště se utkávají s kapesními herními konzolemi, které jsou sice primárně určené k hraní her, ale video – a audiosoubory dokážou díky rychlému procesoru a paměti přehrát bez problémů. Přeborníky jsou třeba modely Sony PlayStation Portable s výborným uživatelským rozhraním a kvalitním displejem.

Je třeba se nějak odlišit

Honba za spokojeným uživatelem (tedy zákazníkem, který bez reptání vytáhne peněženku, koupí přehrávač a po celou dobu záruky prodavače dále neobtěžuje) pokračuje i nyní. Konkurenci mobilů a konzolí je možné čelit jen „úskoky“ v podobě menších rozměrů přehrávačů a snížení jejich hmotnosti (vše pokud možno při zachování velkého a kvalitního displeje), zlepšení konektivity k ostatním domácím zařízením (připojení k televizi, monitoru nebo projektoru) a zvětšením úložného prostoru, tj. počtu GB paměti a disku.

Pokud výrobce dokáže pár naznačených fíglů provést bez výrazného zvýšení pořizovací ceny, má napůl vyhráno. Je-li zřejmé, že se miniaturizace nezdaří, je třeba přejít k plánu B. Ten spočívá ve zvětšení rozměrů zařízení a prodloužení úhlopříčky displeje, zbytek je stejný.

Mistři svého oboru

Můžete je nenávidět, můžete je proklínat, můžete nechápavě kroutit hlavou a krčit rameny, ale stejně na ně narazíte. Stačí první pohled, první dotek a první poslech, pak pochopíte. O čem je řeč? O přehrávačích iPod, invenci a erudici jejich tvůrců ze společnosti Apple, kteří hromadu součástek dokázali poskládat tak, aby lahodila oku i uchu a ovládání zvládl i naprostý idiot. iPod je v prodeji v několika variantách, s flash pamětí i pevným diskem, s menším či větším displejem, který může být dotykový.

Chcete-li u sebe nosit videotéku na pár měsíců, vyberte si Apple iPod Classic s kapacitou disku 160 GB a úhlopříčkou displeje 2,5“ za přibližně 6500 Kč. Pokud toužíte po dotykovém ovládání displeje, zvolte Apple iPod Touch třetí generace, s diskem 64 GB a displejem 3,5“ za 11 500 Kč. V případě, že hledáte něco malého, je ideální volbou iPod Nano páté generace s displejem 2,2“, hmotností pouhých 37 gramů, kapacitou 8 nebo 16 GB a cenou zhruba 4000– 4500 Kč.

V rámci objektivity musíme uvést, že iPody mají jednu vadu na kráse. Lidé od Apple to nikdy nepochopí, ale iTunes jsou pro lidi od PC trnem v patě i osinou v zadku. Na světě je zkrátka spousta zajímavějších a rychlejších možností, jak přenést soubory do přehrávače…

Povedená konkurence

Možná teď čekáte, že dáme prostor americkému Zune od Microsoftu, ale ten se v našich zeměpisných šířkách a délkách objevuje sporadicky. Úspěchy u nás sklízejí výrobky společností Sony, Philips, Cowon, Creative, iRiver, ale také Mivvy nebo Emgeton. Začít jinde než u Sony a Walkmana by bylo zneuctěním značky a popřením historického vývoje. Vždyť walkman byl synonymem audiopřehrávačů a tímto názvem lidé označovali vše, co hrálo a dalo se strčit do kapsy.

Současný Walkman NWZX 1050 už dávno nelpí na hudebním formátu AAC, ale poslušně chroustá MP3 hudební a MP4 videosoubory. K dispozici je s kapacitou kartové paměti 8 nebo 16 GB, jeho displej má úhlopříčku 3 palce a přehrávač si můžete koupit za 7500 Kč. Pokračovat můžeme u výrobků Philips, například GoGear Opus SA1OPS32, který je vybaven pamětí 32 GB, displejem s úhlopříčkou 2,8 palce a na nákup vám postačí 5800 Kč.

Za podobnou cenu můžete mít i stylový přehrávač Cowon S9 s menší pamětí 8 GB, ale větším displejem 3,3 palce. V nižší cenové kategorii mezi 2–4 tisíci můžeme doporučit přehrávač Creative ZEN s 3palcovou dotykovou obrazovkou a 16 GB paměti, iRiver E200 s 8GB pamětí a displejem 2,8“, konkurenční Mivvy Record H5 s 16GB pamětí a 3“displejem, ale také Emgeton Cult E10 se stejnou kapacitou paměti a úhlopříčkou displeje 2,4“.

Nezapomeňte na sluchátka

Kvalitu displeje, který je zabudován do přehrávače, nijak výrazně neovlivníte. Obraz bude buď výborný, nebo velmi dobrý. Kvalitu zvuku naopak můžete ovlivnit velmi výrazně, a to výběrem vhodných sluchátek. Nebudeme si nic nalhávat: i u kapesních multimediálních přehrávačů výrobci obracejí každý cent dvakrát a dobře se rozmyslí, zda svůj produkt na cestě k zákazníkovi vybaví běžnými peckovými sluchátky s průměrnými vlastnostmi nebo kvalitnější a trvanlivější verzí.

Bohužel – první varianta je mnohem častější. Na sluchátkách přitom záleží minimálně stejně jako na elektronice, z níž je přehrávač sestaven. Jestliže neváháte za přehrávač utratit 5–7 tisíc, pak přihoďte dalších 700–2000 za lepší sluchátka. Prim zde hrají výrobky společností Sennheiser, Denon či Koss, spokojeni budete také se Sony, Panasonikem a SkullCandy.

Zdroj: Formen

Nejčtenější